Zdravotní pojišťovny si se souhlasem ministerstva zdravotnictví slíbily jednotný postup při uzavírání nových smluv s nemocnicemi.
V průběhu příštího roku a hlavně s jeho koncem proběhne silná vlna rušení akutních lůžek. Podle odhadu ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Pavla Horáka tak může z loňských 62 tisíc akutních lůžek skončit dalších 8600, letos jich už bylo zrušeno 1600.
Cílem je podle podepsaného memoranda „zajištění nároku pojištěnců na poskytnutí zdravotní péče v rámci nové struktury lůžkových zdravotnických zařízení, která bude mít předpoklady k poskytování vyšší kvality a bezpečnosti při poskytování zdravotní péče” a dále se má zvýšit efektivita.
Jakým konkrétním způsobem budou pojišťovny hledat vyšší kvalitu a bezpečnost, zatím neoznámily. O přesných kritériích pro uzavírání nových smluv se teprve rozhoduje. Jasné je, že mezi nimi bude podmínka minimálního počtu některých operačních výkonů. Tyto počty pomohou stanovit odborné společnosti. Záležet bude také na dosavadním využití lůžek i na zachování dostupnosti péče.
„Není záměr likvidovat lůžkovou péči, někoho šikanovat, ale je to logický závěr z toho, jak se mění legislativa,” řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Podle zástupce ředitele Spojené akreditační komise Františka Vlčka je počet provedených výkonů stejně jako jiná objemová kritéria poměrně problematický indikátor. „U některých výkonů (například porod nebo velké chirurgické operace) je prokázané, že čím více výkonů pracoviště provádí, tím má vyšší kvalitu ve smyslu mortality nebo komplikací. Toto pravidlo však rozhodně neplatí pro všechny výkony a nelze jej používat paušálně,” upozorňuje Vlček.
„Osobně doufám, že se plátci konečně odkloní od ryze strukturálních požadavků (jako jsou ony často skloňované personální, věcné a technické požadavky). Ty mohou fungovat jako jakási minimální laťka, ale rozhodně nic nevypovídají o míře kvality a bezpečí poskytované péče. V této oblasti je nutné snažit se co nejvíce zaměřovat na ukazatele procesní (do jaké míry se dodržuje nějaký standardní postup) a zejména výkonové (mortalita, výskyt komplikací a tak dále),” dodává Vlček.
Apeluje také na pojišťovny, aby co nejdříve nemocnice informovaly o tom, podle čeho je budou hodnotit a vybírat. „Ať už plátci použijí pro hodnocení kvality a bezpečí jakákoli kritéria, je velmi žádoucí, aby o nich s dostatečným předstihem informovali poskytovatele, aby ti měli možnost se na ně připravit, implementovat je do řízení a každodenního fungování a začít je pozitivně ovlivňovat. Pokud se naopak bude takzvaně lajnovat hřiště až po začátku zápasu, hrozí, že protesty poskytovatelů budou eskalovat,” myslí si František Vlček.
Ministerstvo zdravotnictví nechává přesná kritéria, podle kterých se bude o kontraktech rozhodovat, plně na samotných zdravotních pojišťovnách. Očekává se, že v roce 2013 už budou platit reformní zákony, které nepředpokládají žádné rámcové smlouvy, které dříve byly vodítkem pro uzavírání konkrétních smluv. Vše bude na dohodě zdravotnického zařízení s pojišťovnami.
Společný postup všech pojišťoven kritizuje Asociace českých a moravských nemocnic. Obrátí se proto na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a na soud, aby posoudily, jestli se nejedná o kartelovou dohodu nebo nedovolené omezování hospodářské soutěže. Podle AČMN by měly být nejprve předloženy analýzy a pak by měly s nemocnicemi a asociací vyjednávat jednotlivé pojišťovny .
