eHealth - Nevyužívaný prostředek ke zvýšení kvality péče

03.05.2012

 První projekt zaměřený na oblast elektronického zdravotnictví se v České republice objevil přibližně před deseti lety. Od té doby eHealth bojuje o podporu nejen u veřejnosti, ale i v politických kruzích. Ministerstvo zdravotnictví přitom v elektronizaci vidí jednu z cest k nutným úsporám a podporují ji i zdravotní pojišťovny.

Více informací a méně administrativy
Výhody elektronického zdravotnictví jsou zřejmé a týkají se všech zainteresovaných subjektů. Pacient má lepší přehled o svém zdravotním stavu a je lépe informován, což v návaznosti na komunikaci s lékařem zaručuje i lepší péči ze strany odborníka. Pro zdravotnický personál znamená využívání eHealth menší administrativní zátěž, lepší informovanost a nezanedbatelnou úsporu času. Zřizovatelé zdravotnických zařízení zas ocení lepší možnosti auditu, pojišťovny pak větší transparentnost procesů. Přesto očekávané úspory a výhody nepřicházejí, protože neexistuje plán implementace eHealth do systému zdravotnictví. Chybí odpovědní úředníci a často i podpora ze strany samotných lékařů. Tyto závěry uveřejnila ve své analýze „10 let českého eHealthu“ z dubna 2012 pracovní platforma Restart.

Chybí koncepce
Od roku 2001, kdy byl novelou zákona o péči o zdraví lidu učiněn první vstřícný krok k zavedení elektronického zdravotnictví, se toho příliš nezměnilo. Neustálé střídání ministrů i vedoucích úředníků na ministerstvu zdravotnictví nepřálo ucelené koncepci eHealth. Každý ministr se navíc k otázce elektronizace stavěl jinak a po svém. Milada Emmerová například celkem úspěšně zastavila snahy svých předchůdců a prosazovala návrat k papírovým zdravotním knížkám. „Ministr David Rath může být spojen s eHealth pouze tím, že po dobu své funkce bojoval proti VZP, která spolufinancovala systém IZIP,“ uvádí autoři analýzy. Podpory se eHealth dostalo znovu až za ministrování Tomáše Julínka. Současné ministerstvo sice eHealth podporuje, zároveň ale brzdí snahy o plné využití argumentem, že citlivé údaje v elektronické podobě mohou být snadno zneužity. Dodnes tedy neexistuje žádný odpovědný orgán, který by měl implementaci eHealth na starosti.

Projekt Elektronické zdravotní knížky
Vlajkovou lodí elektronického zdravotnictví se stal systém elektronických zdravotních knížek IZIP. Ten byl uveden do plného provozu v roce 2004 pod záštitou VZP. Elektronická zdravotní knížka představuje souhrn zdravotních informací pacienta online. Informace se jeho prostřednictvím předávají nejen mezi lékařem a pacientem, ale i mezi lékaři navzájem. Přístup k datům je přitom možný nepřetržitě prostřednictvím připojení na internet. Systém může zamezit zbytečnému opakování některých vyšetření, či užívání několika léků se stejným účinkem, podle analýzy také urychluje stanovení diagnózy. Jde o jediný systém svého druhu u nás. Elektronickou knížku si, podle údajů VZP, za dobu jejího trvání pořídilo na 2,5 milionu pacientů. Doposud stál IZIP cca 1,83 miliardy korun z veřejných zdrojů. V současné době ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o ukončení tohoto projektu.

Další projekty eHealth
Mezi projekty eHealth u nás patří například i eNeschopenka. Jde o možnost elektronického zasílání Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti a Hlášení ošetřujícího lékaře. Dříve ručně vyplňované dokumenty mohou lékaři prostřednictvím datové schránky nebo aplikace ČSSZ odeslat elektronicky, a to od ledna 2011. ePreskripce, tedy centrální úložiště elektronických receptů, bylo zřízeno SÚKL v roce 2008. Z legislativních důvodů ovšem projekt musel omezit svou činnost. Nepříliš dobře zatím funguje i projekt eRecept, do něhož se za rok trvání zapojilo pouze 308 lékáren z celkových 2707. Nejúspěšnějším projektem mimo Elektronickou zdravotní knížku se jeví ePACS. Jde o systém umožňující výměnu obrazové dokumentace mezi jednotlivými zařízeními v elektronické podobě. Odpadá tedy zdlouhavý fyzický převoz CD nebo nezabezpečené posílání emailem. Původně byl projekt spuštěn mezi třemi pražskými nemocnicemi, z nichž ve VFN sídlí centrální komunikační uzel. Nyní je do projektu zapojeno už 187 subjektů, z toho i dvě slovenské nemocnice a univerzitní nemocnice v Cambridge. Všeobecná fakultní nemocnice je podle analýzy jedním z nejprogresivnějších zařízení u nás. Kromě pokrytí wifi v celém areálu nemocnice, také vede veškerou dokumentaci už pouze v elektronické podobě. Nemocnici se tak údajně podařilo ušetřit cca 2 miliony za rok jen na tonerech a papíru a cca tři hodiny času každému z lékařů za měsíc.

Kontinuita a bezpečí
Možnost rychlého sdílení informací zaručuje další z požadavků na kvalitní a bezpečnou péči – kontinuitu. „Analýza nežádoucích událostí jak v ČR, tak ve světě ukazuje, že jednou z nejčastějších příčin poškození pacienta je neúplné, nesprávné či žádné předání informací mezi pracovišti nemocnice nebo mezi různými zařízeními,“ uvedl ze své praxe MUDr. František Vlček, Ph.D., zástupce ředitele Spojené akreditační komise (SAK). „Pokud nejsou - například v případě pacienta, který byl v bezvědomí přijat k hospitalizaci - dostupné informace o jeho předchozí léčbě či dlouhodobé medikaci, je dotyčný vystaven mnohem většímu riziku poškození,“ dodal Vlček. Spojená akreditační komise proto myšlenku eHealth plně podporuje a považuje ji za jedinou možnou cestu, jak čelit výzvám měnící se organizace zdravotní péče.

Pacient a jeho zdraví „na papíře“
Jaké povědomí mají o svém zdravotním stavu samotní pacienti a je-li elektronická dokumentace opravdu nutná i z jejich pohledu, ukazují dubnové průzkumy agentury Stemmark. Znalost pacientů o lécích, které užívají, operacích, které absolvovali, či jiných lékařských zákrocích, je tristní. „Polovina lidí si nepamatuje názvy léků, které užívají. Jejich kontraindikace nezná téměř 70 % populace,“ uvádí analytik agentury Václav Forst. Špatně zvolená skladba léků přitom může vést k závažným zdravotním problémům. Jedna třetina lidí netuší, jaké podstoupili za svůj život očkování. A jen polovina z těch, kteří si to pamatují, ví, do kdy je jejich očkování účinné. „Jaké léky užívají, se svých pacientů ptá až 79 % lékařů. Přesnou odpověď však dostane pouhá polovina z nich,“ uzavírá analytik. Přitom většina z dotázaných si svou neznalost uvědomuje a až 93 % z nich chce mít přístup ke svým zdravotním záznamům.

Změna legislativy je nutná
Ministerstvo zdravotnictví označilo eHealth za určitý typ protikorupčního opatření. Pojišťovny, v čele s VZP, elektronickou komunikaci zahrnuly do souboru kritérií, podle kterých posuzují kvalitu a efektivitu poskytované péče v jednotlivých zdravotnických zařízeních. Co tedy brání rozvoji eHealth a očekávaným finančním úsporám ve zdravotnictví? Problém je zejména v legislativě. Kromě složitých právních podmínek, které se týkají například ochrany osobních údajů nebo elektronického podpisu pro lékaře, je zde jedna zásadní překážka - povinnost využívat eHealth totiž není ze zákona stanovena. Některé nemocnice či ambulance se tak elektronizaci vyhýbají, aby nemusely investovat do softwarového a hardwarového vybavení a celoplošného pokrytí signálem wifi. Teprve až budou do systému začleněni všichni, jsou informace v něm plně relevantní a kompletní. Ministerstvo zdravotnictví již nyní avizuje, že vzhledem k vlažnému postoji některých lékařů v budoucnu povinnost využívat eHealth jasně definuje. "Doporučujeme také zřídit jednoznačného člověka nebo orgán, který bude za eHealth odpovědný a bude s ním komunikovat odborná veřejnost. Dalším krokem bude, že tento orgán vytvoří dlouhodobější koncepci, která přetrvá více než jednoho ministra, a bude ji prosazovat," podotýká jeden z autorů analýzy Martin Ješuta.