Aktuality
22.11.2017
Trestněprávní odpovědnost právnických osob - aktuální situace ve zdravotnictví, Praha

Spojená akreditační komise a Centrum zdravotnického práva Právnické fakulty UK pořádají seminář "Trestněprávní odpovědnost právnických osob - aktuální situace ve zdravotnictví". Cílem semináře je seznámit účastníky s dopady novely zákona č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim ve znění zákona č. 183/2017 Sb., účinného od 1.7.2017, do praxe poskytovatelů zdravotní péče..


20.11.2017
Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a bezpečí zdravotní péče", Praha, 20.-22.11.2017

Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a bezpečí zdravotní péče" seznámí účastníky se základními společnými požadavky systémů pro řízení kvality a připraví je jak teoreticky, tak i částečně prakticky k výkonu funkce interního auditora kvality a bezpečí zdravotnického zařízení. 

Anketa

Archív anket »

Hrozící krizové situace na míru, to je standard 11.7

12.04.2013

Povodeň, nebo teroristický útok? Každé nemocnici hrozí jiná specifická rizika.

Standard 11.7 se zabývá hledáním možných krizových situací, které jsou specifické pro konkrétní zdravotnické zařízení. Jak podotýká zástupce ředitele SAK MUDr. František Vlček, PhD., tento standard nově přiměje akreditované nemocnice, aby si samy identifikovaly některé problémy.

 

O standardu 11.7 se MUDr. František Vlček, PhD., zmínil na březnovém semináři Rizika prostředí ve zdravotnickém zařízení ve své přednášce na téma akreditační standardy SAK jako nástroj prevence rizik prostředí zdravotnického zařízení. Seminář pořádala Spojená akreditační komise, o. p. s. ve spolupráci s NCO NZO. Cílem semináře bylo poukázat především na rizika, která zdánlivě přímo nesouvisejí s poskytováním zdravotních služeb, avšak mohou zásadně ovlivnit bezpečí pacientů, jejich blízkých a personálu zdravotnických zařízení.

 

Jaké povinnosti vyplývají ze standardu 11.7, tedy plánování a prověřování reakcí na pravděpodobné krizové situace?
Akreditační standardy obecně pokrývají známé rizikové oblasti a požadují jejich prevenci, počínaje nastavením procesu skrze vnitřní předpis a konče kontrolu dodržování či analýzu nežádoucích událostí.

Existují však rizika, jejichž prevenci nelze požadovat paušálně (například činnost v případě povodně), neboť jsou specifická pouze pro některá zařízení, a to vzhledem k jejich zeměpisné poloze, stavu budov a pozemků, charakteru služeb, které poskytují, a dalším faktorům. Standard 11.7. tedy požaduje, aby každé zdravotnické zařízení identifikovalo možná rizika, nežádoucí události či katastrofy, které jsou pro něj specifické.

 

Dělá naplňování tohoto standardu z nějakého hlediska zdravotnickým zařízením problém?
Podle tohoto standardu budou české nemocnice hodnoceny až od roku 2014. Ze zahraničních zkušeností (podobný požadavek mají ve svých standardech i jiné organizace provádějící externí hodnocení ve světě) se však zdá, že nedělá. Pouze je třeba trochu pozměnit myšlení z původního: „standardy a legislativa nám jasně říkají, co máme dělat“ na nové: „sami si musíme identifikovat některé problémy“. Následné řešení je již podobné jako u jiných standardů. Nová je vlastně pouze ona identifikace specifických rizik. 

 

Jak správně identifikovat a upřednostňovat zásadní vnitřní a vnější krizové situace?
K tomu lze použít nejrůznější analytické nástroje, jedním příkladem může být analýza zranitelnosti (z anglického Hazard Vulnerability Analysis, její vzorová česká verze je k dispozici na webu SAK). Potom už stačí postupovat podle jednoduché „mantry“, jejímiž základními prvky jsou kromě identifikace a prevence také detekce a reakce v případě, že k takové nežádoucí události či katastrofě dojde, a to včetně jejího prověřování a nácviku.

 

Na jaké krizové situace se opravdu nemá smysl předem připravovat?
To právě nemůžeme obecně říci, neboť každé zařízení je svým způsobem výjimečné. Jednoduše řečeno některé krizové situace vyjdou z analýzy jako málo pravděpodobné či málo závažné co do ztrát na životech nebo majetku. Některá rizika lze samozřejmě vzhledem k naší kultuře či zeměpisné poloze téměř s jistotou vyloučit, například některé druhy přírodních katastrof, teroristický útok a tak dále. I to se ale časem může změnit, proto je nutné toto „cvičení“ pravidelně opakovat.