Informování pacienta bude předmětem novely zákona

23.06.2012

 Právě § 35, týkající se poskytování zdravotních služeb se souhlasem, je podle JUDr. Petra Šustka, přednášejícího na právnických seminářích pořádaných SAK, jednou z nejvíce problematických částí zákona. Například získat souhlas obou rodičů s ošetřením dítěte je často velmi komplikované. Definice, kdy je dvojího souhlasu třeba, je přitom nejednoznačná. Kritici zákona navíc upozorňují na to, že výklad ministerstva zdravotnictví - tedy že pro akutní ošetření a očkování zdravotník souhlas obou rodičů nepotřebuje - je možné vykládat jako nabádání k obcházení zákona.

Senát chce mít do léta jasno
Ve hře jsou dvě novely zákona. První připravuje senát, druhou samotné ministerstvo zdravotnictví. Senátní úpravu připomínkovala i ČLK a Svaz pacientů. Senát navrhl nově formulovat podmínky poskytování zdravotních služeb nezletilým pacientům (zejména zrušení povinnosti souhlasu obou rodičů s léčbou) i osobám zbaveným způsobilosti; navrhuje také omezit povinnost opakovaně podávat informace o zdravotním stavu (po uplynutí doby delší 30 dní) pouze na případy, kdy si pacient tuto informaci vyžádá; současně také navrhuje zrušení povinnosti opakovaně potvrzovat informovaný souhlas; dále navrhuje vyřadit úchop pacienta z výčtu omezovacích prostředků, a také doplnit výčet osob, které jsou opráněny nahlížet do zdravotnické dokumentace bez souhlasu pacienta, o pověřené členy profesních komor. Jedná se například o případy, kdy je lékař trestně stíhán. Senát už na jednání v polovině června svou úpravu zákona schválil a předložil ji sněmovně. Senátoři mají v úmyslu prosadit novelu do začátku prázdnin. Právě období volna a častých dětských úrazů by dle senátorů mohlo zdravotníkům značně zkomplikovat práci.

Ministerstvo má podporu odborníků
Svou úpravu zákona připravuje i ministr zdravotnictví Leoš Heger se svými úředníky. Taktéž prosazuje zrušení souhlasu obou rodičů. Navíc u mladých v dorosteneckém věku, tedy od 15 do 18 let, by rodič dával tzv. obecný souhlas a předem by si vyhradil, o čem chce být následně informován. Dále, kromě zrušení povinnosti opakovaného informovaného souhlasu, se ministerský návrh zabývá například také hospitalizací pacientů duševně nemocných nebo pacientů závislých na návykových látkách. Podporu návrhu ministerstva vyjádřili i odborníci z řad lékařů, právníků a politiků, kteří se zúčastnili tzv. kulatého stolu na 1.LF UK. Dle jejich závěru je ministerská úprava propracovanější. Ministerstvo chce dále návrh připomíkovat a jeho konečnou verzi předložit sněmovně tak, aby novela vstoupila v platnost na podzim. Změnám legislativy v souvislosti s participací pacienta se bude věnovat také příspěvek JUDr. Petra Šustka na zářijové konferenci, pořádané Spojenou akreditační komisí, „Pacient – klient nebo partner?“.