Konference SAK představila novinky v oboru i legislativě

30.09.2012

S novým zákonem o zdravotních službách vstoupily v platnost nejen nová nařízení ohledně informovaného souhlasu a dalších mediálně probíraných kauz, ale posílila i práva nemocných. Nová legislativa posiluje roli pacientů a jejich rozhodovací pravomoci - mají možnost zvolit si zdravotnické zařízení nebo svého zástupce. „Pacient má právo zákrok přijmout nebo odmítnout. To znamená, že už to není lékař, ale je to pacient, kdo rozhoduje. Takže pacient má právo se rozhodnout i pro postup, který pro něj z hlediska lékaře není ten nejprospěšnější,“ upozornil MUDr. Pavel Vepřek ve svém úvodu. Zákon také nově částečně ošetřuje i sankce vůči zařízením, která pacienta poškodí a určuje i povinnosti pacienta vůči zdravotnickému zařízení.


 

Pojišťovny mění přístup k posuzování kvality
I v politice zdravotních pojišťoven došlo za poslední dobu k posunu, a jak uvedl MUDr. Pavel Frňka ze Svazu zdravotních pojišťoven, zdravotní pojišťovny - i v souvislosti se zaváděním DRG – začínají vyžadovat specifikaci parametrů kvality péče i samotné hodnocení kvality. Podle Frňky by bylo řešením zahrnout parametry kvality do samotné úhradové vyhlášky. Za jeden z průlomových momentů označil dohodu, kterou před dvěma lety pojišťovny uzavřely. Jednalo se o navýšení hodnot úhrad pro poskytovatele, kteří umožnili pacientům objednání k praktickému lékaři na určitou hodinu a zvýšili dostupnost lékaře i v odpoledních a večerních hodinách. „Naopak návrh dohody pro příští rok, který obsahoval námět zvýšení ceny pro ty poskytovatele, kteří splňují nějaké podmínky externího hodnocení kvality, se zatím prosadit nepovedlo. Budeme tedy čekat, na vyjádření ministerstva, které bude posuzovat všechny návrhy pro dohodovací řízení,“ uvedl Frňka. Zúčastněné také ubezpečil o tom, že některé pojišťovny už například poskytují bonifikaci zařízením s národní akreditací SAK. „Externí hodnotitelé získávají na straně zdravotních pojišťoven obecně větší důvěru, protože svou činností v posledních letech prokázali, že se snaží postupovat „padni komu padni“, a to je samozřejmě něco, co my vítáme. Jsme přesvědčeni o tom, že jestliže někdo věnoval svůj čas a peníze na to, aby si ověřil, že splňuje parametry kvality, má být odměněn,“ uzavřel Frňka.


SAK podporuje partnerství s pacientem
Pacient stojí nyní před úkolem obhájit svá práva (a povinnosti) určené zákonem před částí odborné veřejnosti a leckdy až paternalistickým přístupem některých lékařů. „Naší snahou, a snahou reflektovanou v naší nové verzi standardů, je posunout pacienta do role toho, kdo spolurozhoduje. A to nejen o tom, jaká péče je mu poskytována. V oblasti vztahu mezi poskytovatelem zdravotní péče a jeho klientem bychom měli indikátor toho vztahu posunout od diagnózy a poskytování péče k naplňování komplexních potřeb daných stavem konkrétního pacienta,“ upozorni ředitel Spojené akreditační komise MUDr. David Marx. „Aktivní stimulace pacientů k tomu, aby se ptali zdravotníků a k tomu, aby chránili sami sebe, musí být součástí jak edukačních programů na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení, tak těch plošných,“ dodává. Nestačí přitom jen stručně informovat pacienta o stavu věci, ale i zvolit přiměřený jazyk a formu. Podle Marxe nestačí ani jen odpovídat na otázky, protože pacient nezná princip procesu a často neví na co se ptát. Důležitou součástí procesu je také edukace osob pacientovi blízkých. Ředitel SAK apeloval i na změnu přístupu pacientských organizací. Ty se podle něj za dvacet let nepodařilo implementovat do systému ku prospěchu všech stran - „tak, aby tyto organizace byly poučenými, kultivovanými, korektními, integrovanými součástmi toho systému. Aby to nebylo My vs. Oni,“ dodal.

 

Hlášení nežádoucích událostí pod ÚZIS
Jak důležitý je monitoring a vyhodnocování nežádoucích událostí v lůžkových zařízeních, rozebíral ve své přednášce MUDr. Zdeněk Hřib z Kabinetu veřejného zdravotnictví 3. LF UK. „Často se setkávám s názorem, že hlášení nežádoucích událostí je nějaké novum, které se vymyslelo, aby přidělalo zdravotníkům další administrativu. Přitom už hippokratova přísaha obsahuje zmínku o tom, že pacienta je třeba nejen léčit, ale také nepoškodit,“ uvedl Hřib. V České republice je nyní zavedeno systematické sledování nežádoucích událostí. „Dlužno poznamenat, že legislativní zakotvení není tak úplně jednoznačné. A povinnost centrálního předávání dat do národního systému hlášení nežádoucích událostí stále není stanovena,“ upozornil odborník. Provozovatelem systému hlášení je i nadále Kabinet veřejného zdravotnictví 3. LF UK, od příštího roku je naplánován přechod systému pod Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle Hřiba jde o logické vyústění, kdy se projekt po pěti letech dostává ze zkušebního do rutinního režimu. Zařízení, která chtějí v systému dále figurovat, tak musí uzavřít smlouvu s ÚZIS (veškerá důležitá data jsou uvedena v sylabech z konference na stránkách SAK). V současné době je do systému zapojeno na 70 zdravotnických zařízení. A měsíčně je hlášeno cca 2000 nežádoucích událostí. „Novinkou do budoucna je, že tyto data budou použita v rámci určování indikátorů kvality, které chce ministerstvo sledovat. Indikátory kvality se momentálně pilují a zatím není jasné které budou povinné. Mluví se například o neplánované reoperaci, komplikacích TEP či poranění hráze při porodu,“ uzavřel Hřib.