Kvalita péče jako téma vzdělání budoucích českých lékařů

12.03.2012

 Evropská komise už v červnu 2009 vydala doporučení o bezpečnosti pacientů, ve kterém doporučuje, aby členské země zajistily v rámci pregraduálního i specializačního vzdělávání výuku věnující se bezpečnosti pacientů a preventivním proti rizikovým opatřením. Minulý rok pak vzorové curriculum pro výuku na lékařských fakultách vydala i Světová zdravotnická organizace.

V České republice panuje všeobecná shoda na tom, že kvalita péče, mechanismy jejího sledování, standardizované postupy práce, systémy prevence rizik a další indikátory bezpečí ve zdravotnických zařízeních, by měly být součástí výuky na lékařských fakultách. Zpravidla bývají vyučovány v rámci sociálního lékařství nebo hygieny, ať už ve formě seminářů nebo tematických okruhů jednotlivých přednášek. Student medicíny absolvuje předměty zahrnující management prevence rizik a s ním spojený management kvality většinou od 3. ročníku výše. Ovšem na některých fakultách lze podobná témata vystopovat pouze mezi volitelnými předměty.

Jedno bez druhého nejde
Podle slov proděkana pro studium a výuku 3. LF UK Davida Marxe, je tendence vzdělávat lékaře v otázkách prevence rizik už na škole přirozená. „Nestačí se jen učit o chorobách, důležité je i prostředí, ve kterém k léčbě dochází.“ Kvalitně odoperovaný pacient může být kvůli chybě personálu vystaven dalším potížím a jeho zdravotní stav se může radikálně změnit. Systém bez zavedených principů přestává dobře pracovat. „Otázka kvality a bezpečí zdravotní péče souvisí nejen se samotným výsledkem poskytování zdravotní péče, ale je v úzkém kontextu právních i etických aspektů,“ upozorňuje přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK Jolana Těšinová. „Znalosti předmětné oblasti již v rámci odborného (pregraduálního) vzdělávání významně napomohou vytvoření vztahu důvěry mezi zdravotnickými pracovníky a pacienty, předcházení právních následků a s tím související právní odpovědnosti zdravotnických zařízení,“ dodává Těšinová k preventivní funkci tohoto oboru.

Jak se co učí
Lékařská fakulta v Olomouci vyučuje předměty týkající se kvality péče ve zdravotnictví na Ústavu sociálního lékařství a zdravotní politiky. Přednáška Kvalita a bezpečnost zdravotnické péče je zahrnuta v rámci předmětu Sociální lékařství a lékařská etika ve 3. ročníku. V pátém ročníku studenti navštěvují seminář Management ve zdravotnictví a aktuální problémy. „Nikoliv předmět, ale téma - Kvalita a bezpečnost péče - v rámci předmětu Sociální lékařství a veřejné zdravotnictví, který ústav zajišťuje a garantuje, je možno najít i u porodních asistentek, fyzioterapeutů a všeobecných sester,“ uvádí přednostka ústavu Kateřina Ivanová.
Na 1. lékařské fakultě UK je výuka této problematiky rozdělena mezi Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva a Ústav hygieny a epidemiologie. Výuka je tedy zaměřena nejen na základní principy kvality a prevence rizik, ale i na související právní otázky. V rámci hygieny a epidemiologie jsou pak na 1. LF přednášeny zásady provozu zdravotnických zařízení z hlediska prevence vzniku nozokomiálních nákaz, problematika sběru a likvidace odpadů, problematika vybraných zdravotních rizik pro zdravotnické pracovníky (tzv. kategorizace prací), prevence vzniku úrazů, a také zásady hygieny stravování ve zdravotnických zařízeních.
Na 2. lékařské fakultě UK absolvují studenti například Úvod do řízení kvality, Standardy kvality a jejich implementace a přednášky věnující se akreditacím a certifikacím prezentované vedoucím Oddělení řízení kvality FN v Motole Otakarem Budou.
Lékařská fakulta UK v Plzni vyučuje problematiku kvality péče v rámci tří volitelných předmětů: Pochybení při poskytování lékařské péče, Právní otázky v medicíně a Základy práva pro studenty LF. „O zavedení do výuky v rámci povinných předmětů neuvažujeme,“ uvedla pro SAK asistentka děkana Vladimíra Jandová. Podobně je na tom i Lékařská fakulta Masarykovy Univerzity.
Už v prvním ročníku získávají informace o nejzákladnějších možných rizicích při poskytování zdravotní péče na 3. LF UK. Jde například o hygienu rukou, ochranu soukromí pacienta nebo riziko agrese. Ve 3. ročníku se pak studenti seznamují s principy řízení kvality a systémy externí kontroly kvality jako ISO, SAK nebo Mezinárodní akreditace. „Rovněž jdeme do větší hloubky v oblasti prevence rizik. Například studenty na reálných kazuistikách z medicínské praxe seznamujeme s možnostmi prevence stranové záměny u pacientů, záměny léčiv apod.,“ uvedl proděkan David Marx. V 6. ročníku v rámci preventivního lékařství a veřejného zdravotnictví mají studenti šestnácti hodinový blok, který je zaměřen na řízení kvality. Seznamují se se systémy hlášení nežádoucích událostí a s principy procesního řízení ve zdravotnictví. „Kromě toho mohou studenti navštěvovat v roli pozorovatelů akreditační šetření a akreditační konzultace Spojené akreditační komise, což někteří poměrně rádi využívají. Vše se pochopitelně děje se souhlasem příslušného zdravotnického zařízení,“ dodává Marx.

Práce lékaře je riziková
Podle Davida Marxe je cílem těchto předmětů a seminářů ukázat budoucím lékařům, že kvalita není něco automatického. V moderní medicíně je kvalitní vzdělání jen jednou ze součástí péče. Faktorů, které působí na pacienta, je velké množství a záleží také na tom, jak jsou nastaveny procesy uvnitř nemocnice.
„Jedna z věcí, které brání otevřené diskusi o rizicích je falešný pocit dokonalosti. Často vychováváme mladé lékaře v domnění, že nesmí udělat chybu, aby nepoškodili pacienta. Úzkost z toho, že udělají něco špatně, je mnohdy tak vysoká, že v případě, že k nějakému pochybení dojde - a ono k němu dochází, protože chyby dělá každý - je primárně snaha to zastírat a nikoliv na to včas upozornit,“ varuje Marx. Výuka prevence rizik tak ukazuje, že práce zdravotníka a lékaře je riziková, ale se znalostí rizik a znalostí možností jejich vzniku, jim lze do značné míry zabránit. Důležitá je i provázanost výuky u jiných nelékařských oborů. V rámci jakého předmětu či oboru se kvalita péče a prevence rizik přednáší, není dle Marxe podstatné. Nejde ani o to, aby se z takových témat stal obor samostatný. „Důležité je, aby tyto informace při výuce zazněly,“ dodal proděkan.