O zvyšování kvality usiluje řada zařízení dlouhodobé a následné péče. V porovnání s nemocnicemi akutní péče se musí víc zaměřit na ošetřovatelství, oblast má ale i další specifika. I proto pořádá Spojená akreditační komise v září konferenci Kvalita a bezpečí v následné a dlouhodobé péči.
Na akci se sejdou zkušení kvalitáři z akreditovaných zařízeních i ti, kteří o získání certifikátu teprve usilují. Nemocnice následné péče LDN Horažďovice získala akreditaci kvality Spojené akreditační komise už v roce 2007. Co bylo v celém procesu tehdy nejnáročnější?
„Nejdůležitější bylo získat všechny zaměstnance,” odpovídá Mgr. Šárka Svobodová, manažerka kvality v Nemocnici následné péče LDN Horažďovice. „Všechny to stálo spoustu úsilí a času pro vypracování kvalitních standardů, nervů při překonávání překážek v zavádění změn a odstraňování stereotypů. Bez spolupráce všech zaměstnanců a ochoty něco změnit by získání akreditace bylo velice obtížné,” dodává.
Získáním akreditace ale nic nekončí a vždy je co zlepšovat. „Zavedli jsme několik nových indikátorů kvality, například sledování dekubitů. Postupně bychom také rádi přešli na zpracování lékařské dokumentace v elektronické podobě,” popisuje Šárka Svobodová.
Ne všechny nápady jde ovšem realizovat hned, léčebny v Česku, včetně horažďovické, brzdí ekonomická realita. „Limitují nás především finance. Ani v úhradové vyhlášce pro rok 2011 se bohužel nepočítá s vyšším ohodnocením těch zdravotnických zařízeních, která mohou prokazatelně doložit poskytování zdravotní péče na vyšší úrovni kvality,” poznamenala Svobodová.
Význam zařízení následné a dlouhodobé péče bude prudce stoupat. Ministerstvo sociálních věcí i proto ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví chystá zákon o dlouhodobé péči. Jeho věcný záměr má brzy projednat vláda. Mimo jiné počítá s tím, že by do režimu dlouhodobé péče byli automaticky přeřazeni klienti léčeben po určitém čase, například po třech měsících. Klienti dlouhodobé péče by na rozdíl od těch, kteří leží na zdraotních lůžkách, měli přispívat na stravu a ubytování. Stejně jako v domovech důchodců by to bylo maximálně 330 korun denně.
Zdravotní péči, hlavně ošetřovatelskou, by přitom dál hradily zdravotní pojišťovny. Pravděpodobně by snížily úhrady léčebnám dlouhodobě nemocných, jejichž pacienti se stanou klienty dlouhodobé péče. Naopak by měly přidat na péči o stejné klienty, kteří jsou v sociálních ústavech.
Šárka Svobodová si chystaného zákona o dlouhodobé péči příliš neslibuje. „Hlavní bude, aby reformní zákony ministerstva zdravotnictví nově vymezily, co je péče následná a co už je péče dlouhodobá. Nyní se rozdíl mezi nimi často stírá,” myslí si.
Pro lidi, kteří potřebují dlouhodobou péči, je podle ní 330 korun denně vysoká částka. „To by bylo 9 300 korun za měsíc. Budou-li lidé v LDN muset platit tak vysoký poplatek, nezbude jim už na nájem a časem se z nich stanou bezdomovci,” obává se Šárka Svobodová
