Kvalitě prospívá silné postavení lékárníků

18.06.2011

Dokazují to odborné studie i zkušenosti z praxe. Kliničtí farmaceuti dokáží svou prací na odděleních nemocnic předcházet lékovým chybám a interakcím a tím šetří i peníze. Všímá si toho stále více českých nemocnic.

Nejen nemocnice, které usilují o akreditaci Spojené akreditační komise, najímají klinické farmaceuty. „I další nemocnice, které mají výhled do budoucnnosti, si zřizují oddělení klinické farmacie. Je to trend posledních dvou tří let, který bude pokračovat, i když to bude běh na dlouhou trať,” uvádí Mgr. Michal Hojný, viceprezident České lékárnické komory.

Konkrétní podoba spolupráce klinických farmaceutů s lékaři v nemocnici může být různá. „Lékárník se nemusí účastnit každodenní vizity. Spíše jsou jedna nebo dvě vizity v týdnu za účasti farmaceuta. Kromě toho dostává tipy na pacienty se složitější farmakoterapií, má na starosti úpravu dávek antibiotik a tak dále,” uvádí Hojný. Pracuje s pacientem také při propouštění z nemocnice, probírá s ním léky, které bude užívat v domácím prostředí. Pacientů, kteří mají více chorob a tedy i více léků, je dost. A právě pro ně může být klinický farmaceut nejvíc užitečný.

Se vzděláním farmaceutů pro tuto práci problém není. „Na pozici klinického farmaceuta nemůže pracovat každý lékárník hned po škole. Potřebuje získávat více klinických informací o pacientech. Klinická farmacie je jedna ze zaběhnutých specializací postgraduálního vzdělávání farmaceutů," říká Hojný

I když se situace u nás mění, ve většině nemocnic zůstává při starém, a i v těch ostatních formálně leží celá zodpovědnost za medikaci na lékařích. „Přitom mnohé studie podávají důkazy o tom, že takto nastavený systém je poměrně častým zdrojem chyb či opomenutí,” připomíná MUDr. František Vlček, Ph.D., zástupce ředitele Spojené akreditační komise.
 

Mgr. Kornélie Chrapková pracovala jako klinická farmaceutka v britské nemocnici Sunderland Royal Hospital dva roky, nyní působí v pražském IKEM. Postavení lékárníků v britských nemocnicích změnila oficiální kontrolní zpráva z roku 2001. V ní byly popsány lékové chyby, které vedly k opakovaným hospitalizacím pacientů, a byla v ní vyzdvihnuta role klinických farmaceutů. Vláda pak nařídila změnit přístup k farmakoterapii v britských nemocnicích, včetně elektronické dokumentace a hlášení chyb. „Určitě se to osvědčilo. Ve výdejně léků neodhalíme tolik chyb jako přímo na oddělení,” říká Chrapková. „Zkrátila se doba hospitalizace, snížila se chybovost i náklady na farmakoterapii,” uvádí.

V nemocnici v Sunderlandu pracuje klinický farmaceut na prakticky každém oddělení. Záleží na vztazích konkrétního lékaře a farmaceuta, jak úzce spolupracují. Někteří lékaři vysloveně vyžadují přítomnost lékárníka při vizitě a když má pacient problém, konzultuje rovnou s lékárníkem, jestli se nemůže jednat o působení léků.

Podle Chrapkové by i u nás byla cesta klinických farmaceutů na oddělení nemocnic jednodušší, kdyby k tomu ministerstvo zdravotnictví nemocnice donutilo. „Teď je to těžší situace, snažíme se změny prosadit individuálně odspodu. I kdyby to bylo nařízené, musí pak každý dokázat, že má na oddělení své místo. Byla by to ale pro nás nejjednodušší cesta,” myslí si Chrapková.

Přístup klinické farmacie se uplatňuje i ve veřejných lékárnách. Ty velké a progresivní si zřizují konzultační prostory, kde především s polymorbidními pacienty probírají jejich léčbu. „Ideální je mít samostatnou místnost v těsné blízkosti táry. Vzhledem k tomu, jak vypadají obvykle lékárny, jsme ovšem rádi za jakýkoli prostor, kde se dá s pacientem probrat jeho farmakoterapie, aniž by to slyšeli všichni v lékárně,” Hojný Taková konzultace může zlepšit spolupráci pacienta na léčbě, ale i podnítit změny užívaných léků. Jenže pořádný rozhovor s pacientem může trvat půl hodiny i déle a pojišťovny tuto službu v úhradách nijak nezohledňují. „Tlačí na to sami lékárníci, ti mladí a plní entuziasmu. Je to pro ně příležitost uplatnit svoje znalosti,” říká Hojný.

Aby lékárníci mohli sami předepisovat léky, to si ovšem Hojný nepřeje. Na rozdíl od zemí, kde k tomu přistoupili, máme u nás dostatek lékařů, a tak k tomu není důvod.