Aktuality
20.11.2017
Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a bezpečí zdravotní péče", Praha, 20.-22.11.2017

Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a bezpečí zdravotní péče" seznámí účastníky se základními společnými požadavky systémů pro řízení kvality a připraví je jak teoreticky, tak i částečně prakticky k výkonu funkce interního auditora kvality a bezpečí zdravotnického zařízení. 


07.11.2017
Seminář „Prevence a kontrola infekcí ve zdravotnickém zařízení a efektivní práce s daty“

Zajištění bezpečného prostředí pro poskytování zdravotní péče a aktivní vyhledávání a řízení rizik je jedním z hlavních cílů systémů pro řízení kvality. Mezi oblasti s potenciálně velmi vysokým výskytem rizik bezesporu patří hygiena prostředí zdravotnického zařízení.


31.10.2017
Certifikovaný kurz "Efektivní postupy řízení kvality a bezpečí péče ve zdravotnickém zařízení", Praha, 31.10.-2.11.2017

Certifikovaný kurz Efektivní postupy řízení kvality a bezpečí péče ve zdravotnickém zařízení si klade za cíl připravit odborníky v oblasti řízení kvality, kteří budou schopni plánovat, řídit, koordinovat, komunikovat a vyhodnocovat budování a udržování systému pro řízení kvality péče a bezpečí pacientů a připravit zdravotnické pracoviště/zařízení k akreditaci/certifikaci.


30.10.2017
Seminář - Chyby a omyly v přípravě a udržení akreditace - méně je více!

Systémy řízení kvality a bezpečí jsou často spojovány s nárůstem administrativy a rostoucí zátěží zdravotnických pracovníků. Je to skutečně tak nebo se jedná o pouhé nepochopení či zavádějící interpretaci? Cílem semináře je  formou kasuistik, diskusí a workshopů seznámit účastníky s nejčastějšími chybami při řízení dokumentů a záznamů.

Anketa

Archív anket »

Méně personálu se může odrazit ve zvýšení nežádoucích událostí a v narušení bezpečného prostředí

03.05.2013

Ještě jednou se vracíme k březnovému semináři Rizika prostředí ve zdravotnickém zařízení, který byl určen zejména pracovníkům zdravotnických zařízení odpovědným za technicko-administrativní správu, manažerům kvality/rizik a dalším zájemcům z řad odborné veřejnosti. Pořádala ho Spojená akreditační komise o. p. s. ve spolupráci s NCO NZO.
Několik otázek jsme položili Mgr. Tomáši Petrovi, který na semináři vystoupil s přednáškou Nástroje pro prevenci rizik sebepoškození pacientů
.

                          

 

 

 

 

 

 

Můžete prosím vysvětlit a okomentovat tabulku  Profesní zanedbání – vyhrané soudní spory?
V letech 2003–2005 provedla NPSA (National Patient Safety Agency) v Anglii rozsáhlou analýzu nežádoucích událostí, ke kterým došlo při poskytování zdravotní péče v psychiatrických zařízeních. Analyzovali celkem 44 656 nahlášených událostí. Jejich spektrum bylo velmi podobné událostem, se kterými se setkáváme v českém prostředí. Nejčastěji se jednalo o úrazy (často v důsledku pádu), projevy agrese, sebepoškozování, útěky a chybné podání léčiva. V návaznosti na tyto mimořádné události proběhla řada soudních sporů, v 514 případech bylo dáno za pravdu pacientům nebo jejich zástupcům. Nejvíce vyhraných soudních sporů (41,1%) se týkalo událostí, kdy došlo k sebepoškození pacienta.

To vypovídá mimo jiné o tom, že jakékoliv sebepoškození pacienta event. sebevražda v době hospitalizace jsou veřejností vnímány jako závažné profesionální pochybení. Blízcí pacienta ho předávají do péče zdravotníků s tím, že očekávají, že bude zajištěno jeho bezpečí, které mu nejsou v domácím prostředí nebo v ambulantní péči schopni zajistit. Není-li jejich očekávání naplněno a v průběhu hospitalizace dojde k sebepoškození pacienta, považují to za selhání zdravotní péče a iniciují stížnosti a soudní spory. Proto je třeba klást velký důraz na vytvoření bezpečného prostředí na odděleních, kde jsou rizikoví pacienti hospitalizováni, aby byl výskyt těchto událostí minimalizován.

 

Mezi opatřeními, která by mohla fungovat jako prevence sebepoškozování, citujete z Velké Británie návrh na zvýšení počtu ošetřovatelského personálu. Bylo by to i u nás klíčové opatření? Bohužel je v mnohých zařízeních nereálné počty sester navýšit.

Rozsáhlá britská studie zahrnující data ze 136 psychiatrických zařízení zkoumala opatření, která mohou vést ke snížení výskytu sebepoškození na odděleních akutní psychiatrické péče. Výzkumníci použili kombinace rozhovorů s personálem a pacienty s různými dotazníky. Nasbírali a analyzovali více než 50 000 odpovědí. V závěrečné zprávě z výzkumu doporučují 3 opatření, která by měla vést ke snížení počtu epizod sebepoškození:
1) zvýšení četnosti pravidelných kontrol pacientů,
2) zajištění komplexního programu terapeutických aktivit na oddělení,
3) zvýšení počtu kvalifikovaného personálu.
Všechna tři doporučení úzce souvisejí s odpovídajícím personálním vybavením akutních psychiatrických oddělení. K tomu, aby bylo možné zajistit vyšší četnost kontrol a komplexní terapeutický program, je potřeba dostatečný počet kvalifikovaného personálu. Bohužel stávající situace v českém zdravotnictví nutí managementy oddělení činit kroky vedoucí opačným směrem a nezřídka dochází spíše ke snižování počtu ošetřovatelského personálu. Každý zásah do personálního obsazení v rámci oddělení, kde je poskytována akutní psychiatrická péče, by měl být činěn s ohledem na potenciální rizika při poskytování zdravotní péče. Provoz oddělení musí být nastaven tak, aby bylo vytvořeno co nejbezpečnější prostředí nejen pro pacienty, ale i pro personál. Úspory, které přinese snížení počtu personálu, se mohou velmi brzy odrazit v častějším výskytu nežádoucích událostí, k narušení bezpečného prostředí a dobré atmosféry na oddělení s negativním dopadem na kvalitu poskytovaných služeb.

 

Uvádíte, že za poslední čtyři roky byly nahlášeny v ÚVN tři případy sebepoškození, z toho dva na psychiatrii. Co to ukazuje? Nezůstávají případy sebepoškození nenahlášené?
Výskyt epizod sebepoškození na somatických pracovištích je spíše výjimečný, mnohem častěji dochází k těmto nežádoucím událostem na psychiatrických pracovištích. Relativně nízký počet těchto událostí na psychiatrickém oddělení v ÚVN lze vysvětlit dobře propracovaným komplexním přístupem k managementu rizik, který zahrnuje vstupní a průběžné hodnocení rizik, důraz na bezpečné prostředí za využití rozmanitých informačních technologií, odpovídající personální obsazení aj. K nastavení těchto pravidel nepochybně přispěl i proces akreditace.