Nerozhoduje jen a pouze cena

06.01.2013

V současnosti vrcholí pilotní projekt zavádění Health Technology Assessment (HTA) i v České republice. Požádali jsme propagátora HTA MUDr. Tomáše Doležala, Ph.D. o krátký rozhovor.

 

Problematika je sice značně rozsáhlá a nelze ji na našem vymezeném prostoru zcela pojmout, zaměřili jsme se na vztah HTA ke kvalitě a bezpečí.

 

Slouží Health Technology Assessment (HTA) výhradně k hodnocení ekonomické efektivity zdravotních technologií, nebo zohledňuje i kvalitu? Jak?

HTA hodnotí nové i stávající medicínské technologie v několika doménách: účinnost, bezpečnost, náklady, nákladová efektivita, sociální, právní a organizační dopady. Aspekt kvality péče je tedy v hodnocení obsažen a je zahrnut v měření výsledků zdravotní péče (outcomes) ať už z pohledu objektivních parametrů (například laboratorní, zobrazovací metody nebo tzv. hard outcomes), nebo perspektivy pacienta (kvalita života nebo preference pacienta).

 

Jsou popsané nástroje, jak změřit a porovnat, zda je bezpečnější například léčba léky, nebo operační řešení téhož zdravotního problému?

Jednoznačně, hodnocení vždy vychází z klinické evidence dostupné z kontrolovaného prostředí (klinické studie) nebo z reálné klinické praxe. Různé intervence jsou poměřovány s ohledem na klinické výstupy, které musí být pro daný zdravotní stav vždy srovnatelné. Bezpečnost je jen jedním z aspektů hodnocení vedle účinnosti a nákladovosti léčby.

 

Dá se stanovit, kolik se vyplatí investovat do vyšší kvality? Mohou to určit odborníci, nebo jedině politici?

To je velice komplikovaná otázka, která má vždy veřejný politický a sociální rozměr. Taková hodnota vzniká v dlouhodobém a transparentním procesu, ve kterém jsou odborné argumenty vystaveny oponentuře všech zúčastněných stran (pacienti, poskytovatelé, plátci, regulátoři, výrobci a dodavatelé, politici).

 

Nevede důsledné využívání HTA k tomu, že jsou upřednostňována levná řešení před kvalitními?

Rozhodně nikoliv. Nerozhoduje jen a pouze cena resp. náklady. Vždy má být hodnocen poměr nákladů a přínosů, takže může být upřednostněna i nákladná technologie s vysokým medicínským přínosem, nebo naopak odmítnuta metoda levná, ale bez relevantní účinnosti.

 

MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D. řídí institut pro zdravotní ekonomiku IHETA (Institute for Health Economics and Technology Assessment).