Aktuality
20.11.2017
Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a bezpečí zdravotní péče", Praha, 20.-22.11.2017

Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a bezpečí zdravotní péče" seznámí účastníky se základními společnými požadavky systémů pro řízení kvality a připraví je jak teoreticky, tak i částečně prakticky k výkonu funkce interního auditora kvality a bezpečí zdravotnického zařízení. 


07.11.2017
Seminář „Prevence a kontrola infekcí ve zdravotnickém zařízení a efektivní práce s daty“

Zajištění bezpečného prostředí pro poskytování zdravotní péče a aktivní vyhledávání a řízení rizik je jedním z hlavních cílů systémů pro řízení kvality. Mezi oblasti s potenciálně velmi vysokým výskytem rizik bezesporu patří hygiena prostředí zdravotnického zařízení.


31.10.2017
Certifikovaný kurz "Efektivní postupy řízení kvality a bezpečí péče ve zdravotnickém zařízení", Praha, 31.10.-2.11.2017

Certifikovaný kurz Efektivní postupy řízení kvality a bezpečí péče ve zdravotnickém zařízení si klade za cíl připravit odborníky v oblasti řízení kvality, kteří budou schopni plánovat, řídit, koordinovat, komunikovat a vyhodnocovat budování a udržování systému pro řízení kvality péče a bezpečí pacientů a připravit zdravotnické pracoviště/zařízení k akreditaci/certifikaci.


30.10.2017
Seminář - Chyby a omyly v přípravě a udržení akreditace - méně je více!

Systémy řízení kvality a bezpečí jsou často spojovány s nárůstem administrativy a rostoucí zátěží zdravotnických pracovníků. Je to skutečně tak nebo se jedná o pouhé nepochopení či zavádějící interpretaci? Cílem semináře je  formou kasuistik, diskusí a workshopů seznámit účastníky s nejčastějšími chybami při řízení dokumentů a záznamů.

Anketa

Archív anket »

Nežádoucí účinky léků zůstávají často nenahlášené

15.05.2013

Polovina lékařů a dvě třetiny lékárníků nepředávají dál informace o podezření na výskyt nežádoucího účinku léku. Když se s ním setkají, řeší ho jen s pacientem. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv a agentury ppm factum.
 
Většina lékařů (73 procent) se podle průzkumu někdy ve své praxi setkala s podezřením na nežádoucí účinek léku. Z nich ale přibližně polovina (53 %) tuto informaci dále nepředává, vše řeší jen s pacientem. Pokud nežádoucí účinek léku hlásí, tak buď na SÚKL (29 %), nebo firmě, která je u daného přípravku držitelem registrace (18 %).
 
Lékárníci se s podezřením na nežádoucí účinek léku setkávají méně než lékaři, přesto většina z nich (57 procent) tuto zkušenost má. Téměř dvě třetiny z nich (65 %) informaci o možném nežádoucím účinku nikam nepředaly a vše řešily jen s pacientem. Necelá čtvrtina lékárníků (23 %), kteří se setkali s podezřením na nežádoucí účinek léku, zaslala hlášení SÚKL, 12 % předalo tuto informaci držiteli registrace.
 
Vyšší podíl lékárníků, kteří nahlásili podezření na nežádoucí účinek SÚKL, je přitom mezi lékárníky z nemocničních lékáren a lékárníky s dlouhou praxí.
 
Na SÚKL mají zdravotničtí pracovníci hlásit jakékoli podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek léčivého přípravku, ale i nesprávné použití, předávkování nebo třeba podezření na lékovou interakci. Všechna hlášení nežádoucích účinků jsou předávána do databází Evropské unie a Světové zdravotnické organizace. K nahlášení stačí podezření, zdravotník nemusí být nijak přesvědčen o tom, že se opravdu jedná o působení léku.
 
„Rozhodnout, zda existuje kauzální vztah mezi nežádoucím účinkem a podáním léčivého přípravku, je v mnoha případech velmi obtížné. Je možné, že se se stejnou reakcí setkali i jiní zdravotničtí pracovníci a poslali hlášení, a právě kumulace počátečních ,podezření‘ dává v čase vzniknout farmakovigilančnímu signálu. Pokud se ukáže, že byl objeven možný nový nežádoucí účinek léčivého přípravku nebo že známý nežádoucí účinek je závažnější či častější, než bylo dosud známo, jsou aktualizovány texty doprovázející přípravek (SPC a příbalová informace),“ vysvětluje SÚKL.
 
Celý průzkum SÚKL se zaměřil na zdroje a využití informací v oblasti léčiv. Přinesl i další zajímavé výsledky. Naprostá většina lékařů (95 %) zvažuje předtím, než předepíše pacientovi léky, případné interakce s jinými přípravky. Na další léky, které užívá, se pacienta doptává 86 procent lékařů pokaždé, devět procent občas.
 
Podrobnosti na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv