Nežádoucím lékovým interakcím se dá předcházet

30.07.2012

 Kromě interakce tvoří až třetinu případů problémové preskripce také kontraindikace,   20 % se pak podílí špatné dávkování a téměř 5 % duplicitní účinek léčivé látky. V České republice je předepisování nevhodných léků zásadním problémem například u seniorské populace, kde je, vzhledem k množství medikamentů, riziko nežádoucí lékové interakce daleko vyšší. V případě poškození pacienta vlivem nevhodné kombinace léků přitom může být lékař i právně stíhán.

Nikdo není neomylný

Lékař zná ze své praxe v průměru okolo 150 léčivých přípravků, na trhu v České republice jsou jich ale v současnosti tisíce. Je nemožné, aby si zapamatoval všechny nevhodné lékové interakce. Pacient navíc často navštěvuje i jiné lékaře, nebo kupuje volně prodejné léky. Lékaři se nedostává informací ani zpětné vazby. Svou roli hrají i špatné preskripční návyky. Řešením může být například elektronická preskripce. Ta ve svém systému shromáždí a vyhodnotí data, poskytne lékaři potřebné informace a upozorní na nevhodné interakce. Vyspělý systém e-preskripce se také může stát odrazovým můstkem pro rozvinutí racionální farmakoterapie.

Pojišťovna má za sebou pilotní projekt

Projekt, který má za úkol upozornit na nevhodné kombinace léků, vyhodnocuje v současné době Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Dva roky odborníci analyzovali potenciální lékové interakce v databázi léků předepsaných na recept v Královéhradeckém a Středočeském kraji.
Mezi léky s potencionálním klinickým dopadem byly zařazeny léky protizánětlivé, léky na cévní a srdeční problémy i na ředění krve. Monitoringem se podařilo snížit počet nevhodných kombinací. Pojišťovna se soustředila pouze na kombinace předepisované jedním lékařem.

Osvěta a dostatek informací

Projekt vyhodnotil na půl milionu receptů v obou krajích. Sledovány byly 4., 5., a 6., tedy nejzávažnější stupeň lékové interakce. Lékaři byli průběžně systémem upozorňováni na nevhodné lékové kombinace a měli také možnost využít konzultace s revizním lékařem. Součástí projektu byly i odborné semináře věnované nežádoucím lékovým interakcím, a také bezpečnosti a právní odpovědnosti ve farmakoterapii. Po analýze chybných preskripcí se počet nemocných s nejzávažnějšími lékovými interakcemi snížil v Královéhradeckém kraji o 44 %, ve Středočeském kraji pak o 36 %.

Vzniknou konzultační místa

Bezpečnost pacientů je závislá nejen na dobré preskripci, ale i na komunikaci mezi lékaři samotnými. Týká se to zejména kontaktu mezi praktiky a ambulantní sférou. Specialisté v některých případech podávají interagující léky u konkrétních pacientů záměrně. Jindy je lék předepsán specialistou s tím, že praktik předepíše další dávky, ten ale nemusí mít s danou kombinací zkušenosti. Podpora komunikace a možností konzultace je tedy na místě. Například největší česká zdravotní pojišťovna chce v budoucnu zavést každodenní monitoring nevhodných interakcí i konzultační místa klinické farmacie pro ambulantní lékaře.