Aktuality
04.06.2018
MODUL II: „Řízení informací v kontextu trestněprávní odpovědnosti“

MODUL II: „Řízení informací v kontextu trestněprávní odpovědnosti“ pořádaný dne 4.6.2018 v prostorách 3. LF UK.


21.05.2018
Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a bezpečí zdravotní péče", Praha, 21.5.-23.5.2018

Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a bezpečí zdravotní péče" seznámí účastníky se základními společnými požadavky systémů pro řízení kvality a připraví je jak teoreticky, tak i částečně prakticky k výkonu funkce interního auditora kvality a bezpečí zdravotnického zařízení.


15.05.2018
MODUL I: Manažer kvality, jeho role v řízení bezpečí a ovlivnitelný prostor

MODUL I: "Manažer kvality, jeho role v řízení bezpečí a ovlivnitelný prostor" pořádaný ve dnech 15.5.2018 v prostorách 3. LF UK.


09.04.2018
Certifikovaný kurz Efektivní postupy řízení kvality a bezpečí péče ve zdravotnickém zařízení, Praha, 9.4.-11.4.2018

Certifikovaný kurz "Efektivní postupy řízení kvality a bezpečí péče ve zdravotnickém zařízení" si klade za cíl připravit odborníky v oblasti řízení kvality, kteří budou schopni plánovat, řídit, koordinovat, komunikovat a vyhodnocovat budování a udržování systému pro řízení kvality péče a bezpečí pacientů a připravit zdravotnické pracoviště/zařízení k akreditaci/certifikaci.


19.03.2018
Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a manažer rizik ve zdravotnictví", Praha 19.-21.3.2018

Certifikovaný kurz "Interní auditor kvality a manažer rizik ve zdravotnictví" si klade za cíl seznámit účastníky s nejčastějšími a nejzávažnějšími riziky při poskytování zdravotní péče, s účinnými nástroji aktivního vyhledávání rizika, jeho řízení a následného prověřování účinnosti opatření .

Anketa

Archív anket »

Scholz, Mahovská: Jak udržet schopného auditora

16.06.2015

Na konferenci SAK 2. června prezentoval Mgr. Pavel Scholz, Ph.D. společný příspěvek s Mgr. Hanou Mahovskou (oba VFN) na téma: „Problematika řízení interních auditů“ s podtitulem „Jak udržet schopného auditora“.

 

 

Následující text není výňatek z odborných publikací či jiné literatury, ale souhrn praktických informací na konferenci sdělených, uvedl Scholz a pro web SAK pokračoval:


V první řadě je potřeba umět najít schopného zaměstnance, který má zájem podílet se na změnách prostřednictvím auditů. Poté, co se nám to podaří (ať již správně, či nesprávně), je třeba správně identifikovat jeho potřeby, nabídnout mu adekvátní dovzdělání (auditor) a následně ho se zkušeným auditorem-školitelem vyslat do terénu, kde si nově získané znalosti prověří v praxi. Až poté zjistíte, zda je auditor schopen najít shodu/neshodu praxe s řízenou dokumentací a sdělit ji přímo na místě, případně argumentovat tak, aby ji před ostatními obhájil a vysvětlil. V takový okamžik je otázka, zda zaměstnanec opravdu chce, nebo nechce být auditor.


Vzhledem k tomu, že ve VFN pracuje přes 5700 zaměstnanců, má 55 auditorů (nehledě na výši pracovního úvazku - počet auditů), je snahou oddělení kvality VFN auditory dovést k jednotnému výkladu na shodu/neshodu. K tomu, aby auditoři měli stejný pohled na věc, ve VFN slouží tzv. interpretační setkání auditorů, kde se řízeně diskutuje (někdy trochu ostřeji) o tom, co shoda/neshoda v dokumentaci, praxi byla či nebyla.


Jeden z největších přelomů v činnosti auditorů ve VFN je, když se podaří „zlomit“ nebo spíše změnit pohled auditora z „audituji za kliniku“ na „audituji pro VFN“. Toto smýšlení se snažíme podpořit různě, třeba i tím, že interní auditoři VFN mají totožné ID karty lišící se pouze ve jméně a fotografii auditora.


Ve VFN není možné, aby auditor auditoval své pracoviště, přesto možná nejtěžší úkol pro auditora nastává v okamžiku, kdy v rámci interního auditu narazí na kamaráda, kolegu, významného profesora. Udržet profesionalitu, nezaujatost a směr auditu je velmi náročné.


Proces přerodu zaměstnance v auditora se dá shrnout do fází, které popsala Kübler-Ross: Šok, negace, popírání, agrese, smlouvání, akceptace – uvědomění, ve kterékoliv z těchto fází můžete zjistit, že auditor tuto práci již dělat nechce, či mu něco chybí.


Jak tedy schopného auditora udržet?


V první řadě mu dát administrativní support (ve VFN je elektronický systém evidence auditů); správně identifikovat jeho potřeby – je odměňován finančně i nefinančně; dát mu k dispozici pomoc v případě, že ji potřebuje; při neadekvátních reakcích ze strany jiných pracovníků ho chránit stran managementu; v neposlední řadě je důležité i poděkovat za prováděnou práci a udržovat s ním komunikaci. Toto vše může pomoci v tom, aby schopný člověk na pozici auditora setrval a dělal pro společnost potřebnou práci – práci auditora.


Děkuji všem auditorům VFN za jejich práci a snad tento příspěvek přijde ostatním kolegům vhod.