Aktuality
22.04.2012
Akreditace zařízení zlepšuje pozici při jednání s VZP

 Zdravotní pojišťovny nyní vyjednávají podmínky pro podepsání nových smluv se zdravotnickými zařízeními. Médii probíhá veřejná diskuse o tom, zda a která zařízení mohou být zrušena. Co konkrétně rozhoduje o životě či zániku nemocnice?


12.03.2012
Kvalita péče jako téma vzdělání budoucích českých lékařů

 
Přednášky a semináře věnující se řízení kvality péče a bezpečí ve zdravotnictví obsahují sylaby většiny lékařských fakult v ČR. Jak taková výuka vypadá? A co je jejím cílem?



31.10.2011
Nové zákony si vyžádají přesnou dokumentaci

Již brzy začnou pro zdravotnická zařízení platit nové povinnosti a nové sankce. Vysoká úroveň zdravotnické dokumentace bude ještě důležitější než dnes.


21.09.2011
Statistika nuda není, když se dělá dobře

V nemocnicích, které se zapojily do národního šetření výskytu dekubitů, klesá výskyt proleženin. Na začátku roku 2010 zjistili dekubity u 16 % rizikových pacientů, nyní u 12 %.


11.08.2011
Ekonomové volají po monitoringu kvality

Ekonomičtí poradci vlády doporučují kromě jiného zavést plošné hodnocení kvality péče. Pomůže to podle nich efektivitě financování.


19.07.2011
Nutriční péče bez nutričních terapeutů? Těžko

Spojená akreditační komise píše rady pro nemocnice, které mají nedostatek nutričních terapeutů.

Anketa
Souhlasíte s tím, že si pacienti mohou nově připlatit za péči konkrétního lékaře?
a)  Ano.  2b)  Ne  0

Archív anket »

V nemocnicích není bezpečno

06.12.2006

Mladá fronta DNES str. 10 Názory
David Marx 


Hydepark

 

David Marx, předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví Nespoléhejme na to, že nemocnice je bezpečné prostředí - není tomu tak.

 

Prostředí nemocnic a léčeben je pro své pacienty vysoce rizikové. Účinné léky a špičková technologie mohou pacientům velmi pomoci, ale také je mohou chybou či cíleným zneužitím ze strany personálu poškodit, nebo dokonce zahubit. Jasně to vyplývá ze zahraničních studií. Ty také prokázaly, že tři až jedenáct procent hospitalizovaných pacientů je nezvratně poškozeno z důvodu chybného poskytnutí zdravotní péče, nikoli onemocnění.

Neselhává jen jednotlivec

Přitom většina těchto pochybení není způsobena selháním jednotlivce - obvykle jde o opomenutí ze strany nemocnice, když podcení nutnost jasně popsat prováděné činnosti a pravidelně je kontrolovat.
Jen asi pět procent chyb má charakter selhání jednotlivce - obvykle buď v důsledku psychické poruchy, nebo kriminálního chování.
Mezi nejčastější omyly patří záměna pacientů, záměna orgánů při operaci, chyby při chirurgických výkonech a při podávání léků.
Úmyslné poškození pacientů zaměstnancem nemocnice není časté, zato jeho důsledky bývají tragické. Takový člověk má totiž možnost škodit pacientům delší čas a obvykle trvá dlouho, než ho někdo začne podezírat. Zdravotnická zařízení jsou - v rozporu s realitou - vnímána jako velmi bezpečná místa.
Nikde na světě nelze rizika v nemocnicích zcela vyloučit. Existují však nástroje, které je mohou minimalizovat. Ve zdravotnických systémech rozvinutých zemí je takovým nástrojem obvykle akreditace zdravotnických zařízení, tedy velmi zjednodušeně standardizace prováděných činností a nezávislá externí kontrola kvality a bezpečí.
Akreditovaná nemocnice musí mít zavedený přísný systém výběru nových zaměstnanců na základě jejich odborných i osobnostních kvalit. Musí též důsledně dodržovat zapracování nováčků pod přímým dohledem zkušeného pracovníka a v průběhu zapracování i na jeho konci zaměstnance hodnotit.
U nás se akreditace nemocnic provádí již od roku 1989 a zatím jsou podle mezinárodních standardů akreditovány dvě nemocnice a podle našich národních devět.
V roce 2007 by mělo přibýt dalších třicet.
Kvalita práce všech pracovníků akreditované nemocnice je hodnocena jedenkrát ročně, přitom se posuzují konkrétní výsledky práce s jednotlivými pacienty.
Akreditovaná nemocnice musí rovněž průběžně sledovat výsledky poskytované péče a okamžitě reagovat na jakékoli výchylky (například nevysvětlitelný nárůst komplikací).
V oblastech s vysokou mírou rizika - například práce na ARO či jednotkách intenzivní péče - musí akreditovaná nemocnice vypracovat velmi podrobné pracovní postupy, jejichž cílem je ochrana pacientů. Příkladem může být i zavedení povinné „kontroly čtyř očí“ při manipulaci s rizikovými léky, tedy vzájemná kontrola zdravotníků.

Kontrola není všemocná

Povinností pro akreditované zařízení je dále v praxi prověřovat, jak bezpečné je prostředí nemocnice -jak jsou pacienti chráněni proti napadení či proti krádežím, a také zda je v případě nutnosti možno nemocnici rychle evakuovat. Je smutná realita, že ve většině našich nemocnic není na bezpečnost nemocničního prostředí kladen dostatečný důraz, zejména na těch pracovištích, kde je větší množství pacientů s nějakým handicapem (například geriatrická oddělení).
Žádný systém kontroly nemůže eliminovat veškerá rizika. Akreditace je však nástrojem k jejich výraznému zmenšení a signálem pro pacienty, že dané zařízení se otázkami kvality zdravotní péče a jejího bezpečí systematicky zabývá. Navíc musí být pacienti a případně jejich blízcí v nemocnici obezřetní - nespoléhat se na to, že nemocnice je z definice bezpečné prostředí. Není tomu tak.

 

Foto popis|

 

O autorovi| David Marx