Kapitola čtvrtá: Standardy podmínek poskytované péče

04.05.2009

* Průvodce novými standardy SA K ČR platnými od 1. září 2009

 

Spojená akreditační komise, o. p. s., vydala v závěru roku 2008 novou verzi Národních akreditačních standardů pro nemocnice účinnou od září 2009. Zdravotnické noviny vás jimi provedou v exkluzivním seriálu.

Podmínkami poskytované péče se v akreditační terminologii rozumí sada strukturálních a procesních požadavků, které zdánlivě přímo nesouvisejí s péčí o pacienty. Nepřímo však tato oblast významně ovlivňuje výslednou kvalitu a bezpečnost poskytovaných služeb, fyzické bezpečí pacientů a personálu, spokojenost pacientů a hladký chod nemocnice jako celku.
Do značné míry je tato problematika upravena národní a nadnárodní legislativou a kontrolována orgány státního dohledu. O to palčivější je však realita, kdy nemocnice často některé normy nedodržují, jsou jim poskytovány nejrůznější výjimky a prodlužovány lhůty odstranění mnohdy zásadních nedostatků. Splnění standardů podmínek poskytované péče proto nepřichází „samo sebou“ a znamená často bolestnou cestu ke splnění platných zákonů a vyhlášek nebo alespoň přijetí důstojného provizoria a stanovení realistického plánu nápravy, včetně alokace finančních a dalších zdrojů, které jsou k tomu nutné.
V rámci akreditačního šetření SAK ČR probíhá kontrola plnění těchto standardů na několika úrovních. V první řadě se auditorský tým seznámí s veškerými písemnými materiály. Následně je jejich dodržování kontrolováno v praxi – přímým pozorováním, zkoušením vybraných systémů, simulací situací, které mohou nastat, a rovněž skrze rozhovory s personálem a ověřování jejich znalostí a dovedností v praxi. Pouze formální naplnění některých požadavků standardů či národní legislativy, např. podpis zaměstnance pod školením v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci či v protipožárních předpisech pracoviště, nestačí a těžiště auditu SAK spočívá v návštěvách pracovišť a v osobních rozhovorech s personálem.

Stavební, technické a hygienické aspekty provozu nemocnice

V průběhu akreditačního šetření nemocnice předkládá zřizovací listinu (nebo analogický dokument) společně s dalšími dokumenty požadovanými při registraci, dále výsledky kontrol provedených orgány státního dohledu a záznamy z prohlídek a revizí systémů, jejichž kontrola je požadována národní legislativou (mj. revize plynových zařízení a rozvodů, elektrických zařízení a rozvodů včetně náhradního zdroje, výtahů a zdvihacích zařízení, tlakových nádob, zdravotnických prostředků včetně zdrojů ionizujícího záření, manipulační techniky včetně regálů, protipožárních systémů a dalších). Pokud není v daném okamžiku nemocnice v souladu s platnými normami nebo proběhlé kontroly odhalily případné neshody, předloží management plán, ve kterém je každý nedostatek opatřen termínem odstranění. Tento plán by potom měl být ve shodě s finančním plánem nemocnice, v němž jsou pro dané činnosti vyhrazeny potřebné prostředky. Předložené dokumenty následně slouží jako podklad pro fyzickou kontrolu zmíněných systémů a zařízení.

 

Ochrana proti požáru a zakouření

 

Nemocnice pro naplnění akreditačních standardů vypracuje požární a evakuační řád pro všechna pracoviště. Zejména je nutné zajistit a pravidelně kontrolovat pravdivost, správnost a realizovatelnost postupů popsaných v příslušných řádech, dostatečné označení a průchodnost únikových východů a funkčnost protipožárních zařízení. Při akreditačním šetření je tato shoda testována v praxi.
Dle stejného principu nemocnice zajistí vstupní a pravidelné školení personálu v postupech při požáru a zakouření a v případě evakuace. Součástí pravidelných kontrol je potom ověřování znalostí personálu. Každý pracovník by měl zejména být schopen popsat, kde se nacházejí únikové východy, hasicí zařízení (pokud jsou určena ke zdolávání požáru personálem), požární přepážky a hlavní uzávěry plynu a elektřiny. Dále by měl vědět, kam se hlásí požár, jaké jsou únikové cesty z příslušného pracoviště, jaké jsou povinnosti personálu při požáru a zakouření. Školení se netýká pouze „kmenových“ pracovníků, ale všech, kteří se v souvislosti s výkonem práce na daném pracovišti pohybují, tedy i zaměstnanců dodavatelských firem, stážistů atp.
Akreditační standardy stanovují povinnost pravidelně, minimálně jednou ročně, ověřovat evakuační plán. To neznamená povinnost provést cvičnou evakuaci všech pacientů všech pracovišť. Znamená to však alespoň simulovat evakuaci se všemi jejími aspekty – průjezdnost lůžek s imobilními pacienty, dostupnost dostatečného personálu pro evakuaci pacientů v pracovní době i mimo ni, funkčnost přenosných monitorů či ventilátorů pro pacienty vyžadující intenzivní péči, dostupnost provizorních prostorů pro umístění evakuovaných, testování celkového času, který evakuace zabere a také součinnost s místně příslušným hasičským záchranným sborem.

 

Zajištění nepřetržité dodávky elektrické energie

 

Nemocnice má povinnost zajistit nepřetržitou dodávku elektrické energie alespoň pro operační sály, jednotky intenzivní péče a další pracoviště, kde by výpadek mohl ohrozit život či zdraví pacientů. Náhradní zdroj a zařízení zajišťující plynulý přechod ze sítě na náhradní zdroj potom nemocnice pravidelně a průkazně (s dokumentací) testuje. Součástí školení personálu je informace o tom, kam a do kterých zásuvek patří příslušné přístroje. Při akreditačních šetřeních je poměrně častým zjištěním, že i když je např. jednotka intenzivní péče vybavena zásuvkami s nepřetržitou dodávkou elektřiny, jsou přístroje pro měření a podporu vitálních funkcí pacientů zapojeny do zásuvek obyčejných, a hrozí tedy riziko poškození pacienta při výpadku.

 

Zdravotnické prostředky

 

Nemocnice usilující o akreditaci musí zajistit bezpečné fungování a používání všech zdravotnických prostředků. Především se jedná o pravidelné dokumentované kontroly, revize a prohlídky přístrojové techniky a kalibrace měřidel dle platné legislativy a doporučení výrobce. Zvláštní a obsáhlou kapitolou jsou zdroje ionizujícího záření.
Podmínkou používání přístroje personálem je jeho dokumentované proškolení v používání a uživatelských kontrolách funkčnosti, základní kalibraci atd. O tomto školení je rovněž nutné vést dokumentaci. V průběhu akreditačního šetření nestačí písemný doklad o školení, ale personál, který s konkrétním přístrojem pracuje, je během šetření opakovaně žádán o demonstraci – např. jak zkouší funkčnost defibrilátoru.
Dalším požadavkem v souladu s národní legislativou je dokumentace používání vybraných přístrojů (tzv. provozní deníky) a dokumentace použití některých přístrojů na konkrétního pacienta, a to zápisem do jeho zdravotní dokumentace.

 

Foto autor| Ilustrační foto: Shutterstock

 

O autorovi| MUDr. David Marx, Ph. D., MUDr. František Vlček, Spojená akreditační komise ČR