Kapitola pátá: Standardy řízení lidských zdrojů

18.05.2009

* Průvodce novými standardy SAK ČR platnými od 1. září 2009

 

Spojená akreditační komise, o. p. s., vydala v závěru roku 2008 novou verzi Národních akreditačních standardů pro nemocnice účinnou od září 2009. Zdravotnické noviny vás jimi provedou v exkluzivním seriálu.

Lidské zdroje jsou při poskytování zdravotní péče klíčovým vstupem, k jehož řízení je nutné přistupovat stejně systematicky a pečlivě jako k řízení jiných oblastí fungování zdravotnického zařízení. Z různých studií vyplývá, že nedostatečné zapracování, neadekvátně stanovená náplň práce a nejasně formulované kompetence patří mezi nejvýznamnější příčiny nežádoucích událostí při poskytování zdravotní péče a následného poškození či usmrcení pacienta.

Personální plánování, další vzdělávání, právní rámec

Akreditační standardy SAK požadují, aby vedení nemocnice plánovalo personální obsazení svých pracovišť (stejně jako jiné zdroje) a při akreditačním šetření předložilo počty personálu, jeho vzdělání a kvalifikaci, kterou potřebuje k tomu, aby nemocnice pokryla poskytované spektrum péče. Pokud tento plán není z určitého důvodu zcela naplněn, např. pro nedostatek personálu, musí nemocnice doložit, jaká opatření přijala, aby daná skutečnost neovlivnila kvalitu a bezpečí poskytovaných služeb.
Nemocnice dále doloží (ideálně jako součást personálního plánu), že poskytuje svým zaměstnancům možnost kontinuálního celoživotního vzdělání – na základě individuálních potřeb každého pracovníka. Znamená to tedy konkrétně rozpracované plány na jednotlivé pracovníky s evidencí jejich plnění.
Nemocnice pro každého pracovníka vede osobní spis, který obsahuje všechny náležitosti požadované národní legislativou – například pracovní smlouvu a veškeré doklady o vzdělání a specializaci – a další doklady, kterými nemocnice naplňuje akreditační standardy této kapitoly. Například potvrzení o absolvování kurzu, na jehož základě byla lékaři přidělena určitá specializovaná kompetence.
Není podmínkou, aby všechny doklady byly uloženy na jednom místě. Některé části osobního spisu jsou logicky umístěny tam, kde se s nimi pracuje – doklad o školení v obsluze a údržbě medicínské techniky či doklad o probíhajícím zapracování apod. mohou být uloženy u vedoucích pracovníků.

Zapracování a průběžná školení personálu

Povinností nemocnice je vytvořit pro všechny pracovníky plán zapracování (adaptace) a o tomto vést u každého nového zaměstnance dokumentaci. Je nezbytné, aby každý nově příchozí byl při nástupu prokazatelně školen v činnostech požadovaných legislativou (bezpečnost a ochrana zdraví při práci, protipožární opatření a povinnosti v případě požáru a zakouření, nakládání s odpady a protiepidemická opatření na pracovišti, nakládání s chemickými látkami) a dále ve všech činnostech, které patří do jeho náplně pracovní činnosti. Mnoho uvedených povinností je upraveno v jiných kapitolách akreditačních standardů – např. povinnost školení v kardiopulmonální resuscitaci, nakládání s léčivy, obsluha a údržba zdravotnických prostředků, vedení zdravotnické dokumentace. Výsledkem takto pojatého adaptačního procesu by měl být individuální plán zapracování pro každé pracovní místo v nemocnici. Daná povinnost se samozřejmě v adekvátní míře vztahuje i na smluvní či externí pracovníky, stážisty a smluvní dodavatele.
Ve vybraných položkách je potom personál pravidelně přeškolován a kde je to možné, jsou jeho znalosti a dovednosti ověřovány (např. v provádění kardiopulmonální resuscitace).

Náplň práce, kompetence

Dosažené vzdělání a praxe jsou u zdravotníků základní podmínkou k vykonávání odborných činností při poskytování zdravotní péče. To však neznamená, že odborná, resp. specializovaná způsobilost je sama o sobě neomezeným oprávněním k jejich vykonávání v rámci daného zdravotnického zařízení. Akreditační standardy SAK ukládají nemocnici jako zaměstnavateli povinnost stanovit každému pracovníkovi konkrétní náplň pracovní činnosti, tedy detailně určit povinnosti, vztahy nadřízenosti a podřízenosti a kompetence.
Standardy vyžadují, aby se u každého pracovníka, jenž poskytuje zdravotní péči pacientům, vypsaly činnosti, které v daném zařízení smí provádět – u nelékařského personálu se obvykle jedná o výběr jednotlivých kompetencí uvedených ve vyhlášce č. 424/2004 Sb., o činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. U lékařů se jedná o pověření samostatnými výkony (bez dohledu), zejména o: * kompetenci rozhodnout o přijetí, propuštění či překladu pacienta, * kompetenci indikovat léčbu či diagnostický nebo léčebný výkon, * kompetenci konkrétní výkon provádět. Výkony, které je lékař bez dohledu oprávněn provádět, lze uvést výčtem, případně odkazem na veškeré výkony prováděné daným pracovištěm.
Na základě stejných kritérií potom kompetence každého zaměstnance musejí být pravidelně přehodnocovány, a to minimálně jednou ročně. Při takovém hodnocení tedy nadřízený rozhodne, zda kompetence dotyčnému omezí, rozšíří nebo ponechá stejné na další období. Používá přitom argumentaci založenou právě na předem definovaných kritériích, např. počet komplikací při daném výkonu.

Hodnocení spokojenosti personálu

Poslední standard kapitoly řízení lidských zdrojů ukládá akreditované nemocnici pravidelně (minimálně jednou ročně) sledovat spokojenost personálu. Důvodem pro takovou povinnost je potřeba pravidelného získávání zpětné vazby o kvalitě pracovního prostředí, motivaci a problémech pracovníků. Sledování spokojenosti zaměstnanců a především reakce na shromážděné podněty jsou hlavním nástrojem stabilizace personálu, omezení fluktuace pracovníků a trvalého zlepšování pracovních podmínek.
Nemocnice nemusí sledovat spokojenost plošně u všech zaměstnanců. Má možnost stanovovat priority pro takové sledování a vybírat si pouze ty kategorie zaměstnanců, u kterých je informace o spokojenosti žádoucí pro předcházení nebo řešení jevů, jako jsou vysoká fluktuace či trvalý nedostatek pracovní síly. Argumentace, která stojí za daným výběrem, je však v průběhu akreditačního šetření podrobena zkoumání auditory SAK. Nemocnice dále musí v průběhu šetření prokázat, že se výsledky sledování spokojenosti systematicky zabývá a využívá je k trvalému zlepšování pracovních podmínek.

 

Foto autor| Ilustrační foto: Shutterstock

 

O autorovi| MUDr. David Marx, Ph. D., MUDr. František Vlček, Spojená akreditační komise ČR