Zdravotnická zařízení a dezinfekce

12.10.2009

V současné době nabývá dezinfekce v oblasti zdravotnictví stále většího významu. S příchodem antibiotik se snížila pozornost zdravotnických pracovníků věnovaná sanitárnímu režimu, a zejména dezinfekci. Stále vnímáme provozní a materiální nedostatky, a zanedbávají-li se hlavní hygienické zásady, vzniká úrodná půda pro rozvoj infekčních onemocnění a výskyt nozokomiálních nákaz.

Oblast zdravotnictví představuje prostředí s permanentní hrozbou vzniku infekce. Dezinfekce je nedílnou součástí protiepidemického režimu ve zdravotnických zařízeních a v oblastech, kde se provádí činnost epidemiologicky závažná. Důsledně a kvalitně provedená dezinfekce je neopomenutelnou součástí prevence výskytu nozokomiálních infekcí.
Základní pojetí principů a postupů uplatňovaných v boji proti nozokomiálním infekcím se od dob doktora Semmelweise nezměnilo, avšak rozsah znalostí a schopností, který se od současného pracovníka v oblasti zdravotnictví vyžaduje, stále stoupá.
Nedokonale provedený úklid, špatně naředěný dezinfekční roztok k provedení povrchové dezinfekce, „lajdácky“ provedená hygienická dezinfekce rukou a nesterilní instrumentárium může ohrozit pacienty, zvýšit potřebu antibiotik a v neposlední řadě ohrozit zdravotnického pracovníka.
Dezinfekce je jedním ze základních opatření proti škodlivému působení mikroorganismů. Tvoří základ protiepidemického režimu ve zdravotnických zařízeních, což je soubor opatření, která zamezují dalšímu přežívání choroboplodných zárodků na povrchu předmětů, ploch a na pokožce. Je důležité, aby byla dezinfekce rukou prováděna správným postupem. Pravidelná dezinfekce povrchu ploch a předmětů tvoří základ prevence vzniku nozokomiálních nákaz.
Nejčastěji se ve zdravotnických zařízeních dezinfikují ruce personálu, přístroje, instrumentárium, pomůcky denní potřeby a povrchy ploch. Pro správnou aplikaci dezinfekčních prostředků by měla platit následující pravidla: * respektovat dezinfekční účinnost přípravku, * postupovat podle návodu výrobce, * připravovat je pro každou směnu čerstvé, případně i častěji podle stupně zatížení, * důsledně dodržovat koncentraci a dobu expozice, * nepřidávat do dezinfekčního přípravku čisticí prostředky, pokud to není doporučeno výrobcem, * předměty a povrchy kontaminované biologickým materiálem dezinfikovat přípravkem s virucidním účinkem, * volit takové dezinfekční přípravky a postupy, které nepoškozují dezinfikovaný materiál a neohrožují pacienty a personál, * dodržovat zásady ochrany zdraví a bezpečnosti
při práci a používat ochranné pomůcky.
Hygienická dezinfekce rukou (HDR) se provádí vtíráním alkoholových dezinfekčních přípravků do pokožky rukou. Nanáší se zásadně jen na suché ruce, protože při aplikaci na ruce vlhké dochází k jejich naředění, snížení koncentrace a stávají se neúčinnými. Alkoholový dezinfekční přípravek se nanáší v dostatečném množství, roztírá se po předepsanou dobu expozice, optimálně po celé ploše rukou.
Dezinfekce pokožky před porušením její integrity se provádí dezinfekčními přípravky odpovídajícími všem požadavkům na antiseptikum. Nedráždivost, snášenlivost, ale především široké spektrum účinku, krátká expoziční doba a jednoduchost používání. Pokožka musí být dezinfekčním prostředkem dokonale smočena. Je ale vždy nutné vyčkat, nechat prostředek zaschnout a pokožku již prstem nepalpovat nebo dezinfekci zopakovat. Nikdy neprovádět vpich ihned po aplikaci antiseptika do ještě vlhké pokožky!
Dezinfekce ploch, povrchů, pomůcek denní potřeby, použitého instrumentária, přístrojů se provádí omýváním, otíráním, ponořením nebo postřikem formou pěny či aerosolu. Kontaminované předměty a nástroje se před mytím a mechanickou očistou ihned odkládají do dezinfekčního roztoku s virucidním účinkem. Je nutné dodržovat správnou koncentraci dezinfekčního roztoku a expoziční dobu.
Nikdy nečistíme ani neoplachujeme kontaminovaný materiál bez předchozí dezinfekce.
Zamezíme tak rozptylování infekčního aerosolu do prostředí a na osobu, která mechanickou očistu provádí.
Úklid ve zdravotnických zařízeních se provádí zásadně navlhko tak, aby se zbytečně nevířil prach, ve kterém jsou různé druhy mikroorganismů, často původci infekčních nákaz.
Úklid se provádí přípravky a postupy, které nepoškozují materiál a pracovní prostředí. Frekvence úklidu a použité dezinfekční prostředky závisejí na typu pracoviště (např. operační, zákrokové sály a prostory, kde jsou prováděny invazivní výkony, se dezinfikují a uklízejí vždy před začátkem operačního programu a po každém pacientovi). V laboratořích, na jednotkách intenzivní péče a na dětských odděleních provádíme úklid třikrát denně. Využíváme dezinfekční prostředky s virucidním účinkem.

 

Nejčastější chyby

 

Nejčastějším nedostatkem je nedodržování pokynů výrobce daného dezinfekčního prostředku. Velice často dochází k chybám při provádění dezinfekce z důvodu neznalosti a neochoty si pečlivě pročíst manuál. * Pro dezinfekci rukou se často používají prostředky, které k tomuto účelu nejsou určeny. Dezinfekční prostředky na bázi alkoholu jsou vtírány do vlhkých a nedokonale vysušených rukou a dochází tak k naředění, což má za následek snížení účinku daného dezinfekčního prostředku. Poměrně běžně se nedodržuje potřebná doba expozice.
* Při dezinfekci pokožky před porušením její integrity se nejčastěji chybuje v nedodržení doby expozice a použití nedostatečného množství dezinfekčního prostředku.
* Při dezinfekci ploch, povrchů, pomůcek denní potřeby, instrumentária a přístrojů je častým nešvarem zdravotníků odhadování množství použitého dezinfekčního prostředku při ředění. Při ředění nebývá dodržována předepsaná teplota vody. V dekontaminačních vanách je nedostatečné množství přípravku a kontaminovaný materiál tak není zcela ponořený, čímž dochází pouze k částečné dekontaminaci.
* Při úklidu se, podobně jako v předchozím bodě, odhaduje množství použitého přípravku. To má za následek buď příliš nízkou, nebo naopak vysokou koncentraci výsledného roztoku. Příliš vysoká koncentrace ohrožuje pracovníka, který dezinfekci provádí, a zatěžuje nemocniční prostředí a pacienty. Naopak pokud je koncentrace nižší, nemusí být dekontaminace efektivní.
 

Mikroorganismy jsou nevyhubitelnou součástí životního prostředí a jsou všudypřítomné. Riziko vzniku a šíření infekcí nezmizelo, naopak trvá, a dokonce stoupá. Způsob dezinfekce volíme podle mechanismu přenosu a odolnosti mikroorganismů. Je tedy potřeba, abychom disponovali potřebnými znalostmi. Dezinfekce musí být prováděna efektivně, aniž bychom poškozovali dezinfikovaný materiál. Výsledný efekt dezinfekce závisí na výběru vhodného dezinfekčního prostředku, na charakteristice mikroorganismů a na vyvarování se zmiňovaných chyb. Dokonale prováděná dezinfekce podstatně zvyšuje bezpečnost pacientů a zdravotnického personálu z hlediska přenosu nozokomiálních nákaz.

 

Literatura

 

Knieflová, J.: Dezinfekční přípravky II. Praha, KNEIFL 2001. s. 8–14. Maďar, R., Podstatová, R., Řehořová, J.: Prevence nozokomiálních nákaz v klinické praxi. Praha, Grada Publishing 2006. s. 15–19, s. 148–168.
Melicherčíková, V.: Dezinfekce a sterilizace ve zdravotnictví. Praha, Grada Publishing 1998. s. 10–17, s. 42–99.
Melicherčíková, V.: Sterilizace a dezinfekce v prevenci nozokomiálních nákaz. Praha, Galén 2007. s. 27–54.
Podstatová, H.: Hygiena provozu zdravotnických zařízení a nová legislativa. Olomouc, EPAVA 2002. s. 86–107.
Šrámová, H. a kol.: Nozokomiální nákazy. Praha, Maxdorf 1995. Šrámová, H. a kol.: Nozokomiální nákazy II. Praha, Maxdorf 2001.
Volná, F. a kol.: Dezinfekcia a sterilizacia. Žilina, VRANA 1999. s. 73–87.
Vyhláška 195/2005 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, příloha č. 3 – Způsoby sterilizace a její kontroly, způsoby vyššího stupně dezinfekce, způsoby dezinfekce a její kontroly.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

 

Souhrn

Následující příspěvek se zabývá jednou z nejběžnějších činností, kterou zdravotník ve své praxi vykonává – dezinfekcí. Nemocniční prostředí je z hlediska přenosu infekce velmi rizikové. Toto riziko lze eliminovat pečlivým dodržováním hygienických zásad a efektivní dekontaminací pracovního prostředí. Autorka příspěvku apeluje především na respektování doporučených postupů uvedených v návodu a dodržování potřebné doby expozice.

SUMMARY The article addresses one of the most common activities in healthcare practice – disinfection. The hospital environment poses many risks when it comes to infections. The risks can be eliminated by following the hygienic guidelines and effectively decontaminating the work environment. The author of the article pleads for respecting the recommended steps and following the needed exposure time when using disinfectants.

 

O autorovi| Renata Pokorná, Konzultantka a auditorka SAK ČR (renpok50@seznam.cz)