7. výroční konference SAK "Udržitelnost kvality ve zdravotnictví"

Harmonogram Akčního plánu kvality a bezpečí zatím plníme, říká ministr Němeček.

Udržitelnost kvality ve zdravotnictví byla hlavním tématem 7. výroční konference Spojené akreditační komise (SAK), která pod záštitou ministra zdravotnictví ČR proběhla dne 2. června 2015. Účastnilo se 210 lidí ze všech segmentů péče. Ředitel SAK MUDr. David Marx, Ph.D. v úvodu zdůraznil, že se podařilo vybudovat robustní systém, který se kvalitě péče věnuje. Ocenil všechny, kteří se touto činností zabývají. „Prosazovat aktivně kvalitu péče je těžké,“ uvedl Marx.

Zástupce VZP náměstek ředitele MUDr. JUDr. Petr Honěk zdůraznil, že standardy kvality péče jsou indikátory při výběru partnerů, pojišťovna k nim přihlíží. Chybějí ale podle něj jasná pravidla pro hodnocení péče. Přesně určená jsou kritéria personální a přístrojového vybavení. Chybí kontrola, kultivace výkaznictví, postrádá sankce za nedodržování daných podmínek. Výsledek by podle Hoňka měl vést ke spokojenosti pacienta.

Motivací v systému veřejného zdravotního pojištění se ve svém příspěvku zabýval ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ing. Jaromír Gajdáček, Ph.D., MBA. „Je dostatečná motivace v systému veřejného zdravotního pojištění? Chce vůbec někdo, aby byla ve zdravotnictví motivace? Když se zrušily poplatky, nemá pacient motivaci, aby k lékaři nechodil zbytečně,“ uvedl Gajdáček. Konstatoval, že návštěvnost pacientů u lékařů vzrostla o 30 procent. Snaha vlády, zaměstnavatelů a zdravotníků zvýšit platy ve zdravotnictví je podle něj na úkor kvality nemocnic. Při hodnocení pojišťoven se jako nejlepší umístily ty pojišťovny, které platí zdravotnickým zařízením nejhůře. Nastavení systému je podle Gajdáčka největším politickým nástrojem. „Každý tomu rozumí,“ poznamenal. Vliv na motivaci ve zdravotnictví má legislativa – nastavení systému zdravotních služeb, konkurence zdravotních pojišťoven, výše finanční spoluúčasti pojištěnce. Důležitá motivace je větší kontrola zdravotnických služeb od pojištěnce. Měl by si vyžádat výpis z osobního účtu, nabádá Gajdáček.

Zvýšení kvality a bezpečí zdravotních služeb je podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka pro ministerstvo zdravotnictví priorita. Ministerstvo vypracovalo Akční plán kvality a bezpečí, který se zabývá např. zlepšením edukace zdravotníků v oblasti řízení, kvality a bezpečí. To zahrnuje například rozšíření pregraduálního i specializačního studia o tato témata. Nutné je i zvýšení zainteresovanosti veřejnosti na kvalitě a bezpečí. Zásadním prvkem plánu je optimalizace systému hodnocení kvality a bezpečí zdravotnického systému - zejména zpřísnění podmínek pro organizace externě posuzující zavedené systémy kvality a bezpečí tak, aby externí audity vycházely z mezinárodně uznaných principů a neprobíhaly jen formálně, dále pak posílení "povinných" interních hodnocení kvality a bezpečí. Jednoznačně se přitom ministr postavil za finanční bonifikaci těch zařízení, která zpřísněné podmínky externího hodnocení kvality a bezpečí splní. Plán počítá i se zlepšením statistické podpory kvality populačního zdraví. Ministr zdravotnictví zdůraznil, že harmonogram akčního plánu zatím ministerstvo plní a slíbil, že udělá vše, aby byl dodržen.

Se zkušenostmi z akreditace Spojenou akreditační komisí ve Všeobecné fakultní nemocnici se do historie vracela Mgr. Dana Jurásková, Ph.D. MBA. Nynější ředitelka zná problém z pozice sestry u lůžka, prezidentky Asociace sester, jako hlavní sestra i ministryně zdravotnictví. Do nemocnice nastoupila v roce 2009 a všichni byli přesvědčeni, že pracují dobře. Byla potřeba změna kultury, změna ducha v nemocnici. Přiznání chyb bylo pro personál velmi těžké. „Nejtěžší po získání akreditace je ji udržet. To je největší výzva,“ konstatovala Jurásková.

Výsledky průzkumu „Nemocnice ČR – vývoj meziročních trendů v procesech nemocnic očima pacientů a zaměstnanců“ prezentoval Daniel Vavřina z HCI. Představil projekt Nejlepší nemocnice, který sleduje nemocnice pomocí čtyř parametrů: Finanční kondice, spokojenost a správná motivovanost zaměstnanců, dále je to spokojenost a bezpečí pacientů a efektivita některých procesů. Poslední parametr je velmi komplikovaný, podle Vavřiny by to mohla být výzva pro akreditační pracovníky.

Etika, kvalita a bezpečí byly tématy přednášky Mgr. et Mgr. Marka Váchy ze 3. LF UK. „I neměřitelné věci, které jsou takřka z jiného vesmíru, jako je etika, mají s naším světem čísel, procent a grafů ledacos společného,“ uvedl svou přednášku Vácha.
Připomněl, že v lékařství i jiných oblastech známe pojmy zabezpečení (safety), a ochrana (security). „Zabezpečení má zabránit neúmyslným nehodám, aby se například sestra nepřehmátla, aby riziková místa, kde pacienti často padají, byla dobře označena. Naproti tomu ochrana má být účinná před situací, kdy se někdo zevnitř systému rozhodne, že bude škodit,“ říká Vácha. Je mnohem složitější zajistit, aby někdo zevnitř systému neškodil pacientům, než zabránit nehodám, uvedl.

Kvůli bezpečí pacienta může lékař ve výjimečných situacích porušit i lékařské tajemství, říká Vácha. Například pokud rodinný lékař zjistí u rozvedeného otce dítěte dědičnou chorobu, u které je důležitý její včasný záchyt, má informovat matku pečující o dítě tohoto muže.

Na závěr Vácha zmínil, že dobré vztahy na pracovišti mají ekonomické výsledky. Pokud pacient zjistí, že atmosféra na pracovišti není v pořádku, statisticky stoupá počet žalob pacientů, mají pocit, že s nimi není dobře nakládáno, uvedl Vácha.

Konference Udržitelnost kvality ve zdravotnictví se zabývala především budoucností, tím, kam péče o kvalitu ve zdravotnictví směřuje. Pro zdravotnická zařízení je teď největší výzvou udržet si dosaženou úroveň kvality a bezpečí a systematicky je zvyšovat, což je pochopitelně mnohem náročnější, než primární získání certifikátu. Ředitel SAK David Marx ocenil, že si ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček uvědomuje význam kontinuálního zvyšování kvality a bezpečí i náročnosti tohoto procesu.

Po plenární části následovaly prezentace ve třech sekcích, kde odeznělo téměř třicet příspěvků, jejichž autory byli zástupci ambulantní i lůžkové péče. Pozornost vzbudila především sdělení přinášející příklady správné praxe (např. elektronizace ošetřovatelské dokumentace, nástroje k identifikaci reálného výskytu infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče), řada sdělení popisovala problémy spojené s řízením systémů kvality a bezpečí a jejich řešení.

7. výroční konference SAK byla nepochybně jak svědectvím o vysoké profesionalitě našich "kvalitářů" tak výzvou k dalšímu systematickému zvyšování kvality a bezpečí v českém zdravotnictví.