Jste zde:  Hlavní strana  -»  Služby  -»  Akreditace
Aktuality
03.05.2013
Méně personálu se může odrazit ve zvýšení nežádoucích událostí a v narušení bezpečného prostředí

Jakékoliv sebepoškození pacienta event. sebevražda v době hospitalizace jsou veřejností vnímány jako závažné profesionální pochybení.


23.04.2013
Lidé každý zásah do soukromí vnímají velmi citlivě

Za porušení mlčenlivosti může být popotahována nejen nemocnice, ale i samotný zdravotnický pracovník, který se prořekne.


12.04.2013
Hrozící krizové situace na míru, to je standard 11.7

Povodeň, nebo teroristický útok? Každé nemocnici hrozí jiná specifická rizika.


07.04.2013
O předávání zpráv mezi lékaři přes pacienta trvají pochybnosti

Podle některých právníků je svěření listiny do rukou pacienta rozhodně nebezpečné, neboť zákon výslovně uvádí, že zpráva má být předána praktickému lékaři. 

Anketa
Je hlášení podezření na nežádoucí účinek léku nebo jeho chybné použití důležité?
a)  Ano, mělo by se vždy hlásit.  26b)  Stačí hlásit jen významná podezření.  3c)  Ne, není to důležité.  2

Archív anket »

Akreditace zdravotnických zařízení v ČR

Spojená akreditační komise, o.p.s. od roku 1998 provádí akreditaci zdravotnických zařízení (nemocnice, léčebny, léčebné ústavy a další zařízení následné a dlouhodobé péče i ambulantní zdravotnická zařízení).

 

Akreditace je formou externího hodnocení kvality ve zdravotnictví, jejímž principem je posuzování shody procesů probíhajících ve zdravotnickém zařízení s akreditačními standardy s cílem zajistit kontinuální zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče. Akreditační standardy SAK popisují oblasti a činnosti (klinické i neklinické), které musí zdravotnické zařízení upravit (obvykle vnitřním předpisem) a zajistit tak jejich standardizaci. Standardy SAK jsou vypracovány tak, aby pokrývaly veškeré oblasti činnosti zdravotnického zařízení související přímo či nepřímo s péčí o pacienty.


Vzhledem k rozličnosti činností probíhajících ve zdravotnických zařízeních nejsou akreditační standardy preskriptivní (až na výjimky nestanoví přesný postup provedení činností) – pro jejich naplnění vytvoří zařízení vlastní vnitřní předpis, ve kterém stanoví postup závazný pro všechny pracovníky v dané oblasti. Při zpracování vnitřních předpisů vychází zdravotnické zařízení z platné národní i oborové legislativy, z publikovaných doporučených postupů i z odborných názorů vedoucích pracovníků. Protože cílem akreditace SAK je kontinuální zvyšování kvality a bezpečí zdravotní péče požaduje řada standardů, aby zdravotnické zařízení sbíralo data, která ilustrují trendy v jednotlivých oblastech – prezentace analýzy těchto dat je nedílnou součástí akreditačního šetření.


Akreditační šetření ověřuje, zda zdravotnické zařízení naplnilo požadavky akreditačních standardů, toto šetření provádějí auditoři SAK, kterými jsou lékaři, nelékařští zdravotničtí pracovníci a administrátoři ve zdravotnictví. Akreditační šetření probíhá podle tzv. metodiky Stopař – při ní se posuzuje, zda péče o auditory vybrané pacienty probíhá v souladu s vnitřními předpisy zařízení resp. v souladu s akreditačními standardy SAK.


SAK respektuje při své činnosti princip prevence konfliktu zájmů – proto je přísně oddělena akreditační a konzultační činnost – auditoři tudíž nemají přístup k jakýmkoli informacím o posuzovaném zařízení zjištěných při případných konzultacích. Pokud pracovník SAK navštívil zdravotnické zařízení jako konzultant, není přípustné, aby o dobu minimálně 4 let v tomto zařízení prováděl audit.


Výsledkem akreditačního šetření je závěrečná zpráva auditorů předložená Kanceláři SAK. Kancelář v souladu s pravidly SAK seznámí zdravotnické zařízení s výsledkem akreditačního šetření, tedy s tím, zda akreditace SAK byla či nebyla udělena. Akreditace SAK se uděluje na dobu tří let.