Jaký je přínos akreditace pro akreditované zařízení?
Toto je nejčastější otázka pokládaná především zdravotníky. Obecně platí, že jakýkoli systém řízení kvality zavedený ve zdravotnické organizaci zvyšuje míru bezpečí poskytované péče a její kvality. Tím, že dojde ke standardizaci – tedy k přesnému popisu vybraných (obvykle rizikových) procesů – například podávání léků, předanestetické vyšetření apod. – zvýší se pravděpodobnost, že pracovníci budou tyto procesy provádět stejným způsobem – minimalizuje se nežádoucí variabilita. Pravdou je, že při zahájení přípravy k akreditaci zjišťuje řada zařízení, že se v nich nedodržuje národní legislativa – ať se to týká vedení dokumentace, ordinace léčiv, jejich skladování, hygienických požadavků, personalistiky, požadavků na bezpečnost přístrojové techniky a další. Akreditační standardy nastavují v tomto případě jakési „inventurizační zrcadlo“ , pomocí kterého lze velmi přesně mapovat rezervy v daném zařízení a napravit je v závislosti na tom, jak je riziková příslušná paralegální činnost. Z popsaného hlediska se v akreditovaných zařízeních zvýší transparentnost zejména v oblasti klinických procesů – jasně se stanoví představy o indikacích k přijetí, propuštění či překladu, stanoví se minimální rozsah dokumentace poskytnuté péče, popíše se spektrum a časová dostupnost konsiliárních vyšetření, laboratorních a zobrazovacích vyšetření atd. V ČR není t.č. mechanismus, který by zajistil vyšší úhradu ze zdrojů zdravotního pojištění akreditovaným či certifikovaným zařízením. Je pravdou, že zdravotní pojišťovny takový přístup již oznamují i to, že v zahraničí je celkem rozšířen, zatím však přímý ekonomický přínos akreditace nelze mezi jejími výhodami uvést. Úspěch v akreditačním procesu slouží řadě zařízení jako silný nástroj pro vyjednávání se zřizovateli (v řadě případů zřizovatelé akreditační proces sami hradili) i dalšími subjekty např. při rozhodování o investicích.

Je třeba podávat přihlášku k akreditaci na začátku přípravy?
Nikoliv. Pokud se rozhodnete začít s přípravou k akreditaci, nemusíte o tom nijak informovat SAK ČR. Pokud máte zájem o pomoc a chtěli byste využít našich konzultačních služeb, pak postačí objednávka před aktuální konzultační návštěvou. Přihlášku k akreditaci zašlete až ve chvíli, kdy se cítíte připraveni k akreditačnímu šetření a máte představu o jeho termínu, a to alespoň 2 měsíce před tímto termínem.

Lze si od SAK ČR objednat akreditaci na klíč?
Je žádoucí, aby se každé zařízení připravovalo co nejvíce samostatně. Na procesu řízení kvality péče a bezpečí pacientů se podílí všichni zaměstnanci a je tedy správné, aby se také zapojili do přípravy k akreditaci. Národní akreditační standardy a jejich nově vypracovaná metodika naplnění jsou formulovány dostatečně srozumitelně pro personál zdravotnických zařízení, takže přípravu k akreditaci lze zvládnout pouze s minimální pomocí zvenčí. SAK ČR nabízí konzultační služby a vzdělávací semináře (více v rubrikách „dokumenty/kon­zultace“ a „ceník služeb/konzul­tace“). Akreditaci na klíč jako formu přípravy ale SAK ČR zásadně odmítá.

Jak dlouho se bude naše zařízení k akreditaci připravovat?
Velmi záleží na velikosti zařízení, na stupni připravenosti v daném okamžiku, na organizaci přípravy a mnoha dalších faktorech. Dle našich zkušeností se lze připravit k akreditaci v období od osmi měsíců do dvou let.

Jak se národní akreditační standardy staví k plnění národní legislativy?
Akreditační standardy jasně hovoří o tom, že respektování obecně platných zákonů a norem je podmínkou splnění akreditačních požadavků, že dané zařízení musí mít fungující proces sledování změn v legislativě a jejich zapracování do svých vnitřních předpisů. U některých standardů je platná legislativa jejich integrální součástí, jiné legislativa nijak neupravuje.

Jaký je rozdíl mezi akreditací národní a mezinárodní?
Jedná se o dva rozdílné produkty poskytované různými organizacemi, které kromě stejného základního principu (akreditační standardy) nemají nic společného.

Co stojí samotné akreditační šetření?
Lze alespoň přibližně vyčíslit náklady spojené s přípravou na akreditaci? Na těchto internetových stránkách (ceník služeb/akreditace) je jednoduchá tabulka, kterou když vyplníte, ihned se můžete podívat, kolik by vaše zdravotnické zařízení případné akreditační šetření stála. Nutnost naplnění akreditačních standardů a především národní legislativy však může indukovat některé další náklady, a to především v oblasti zajištění bezpečného prostřední pro pacienty a personál.

Management nemocnice uvažuje o získání národní akreditace, čím bychom měli začít?
Doporučujeme začít organizačními opatřeními, tedy výběrem osoby, která bude celý proces přípravy koordinovat a následným jmenováním týmu, který si již rozdělí dílčí úkoly. Při zahájení přípravy na akreditaci lze použít Metodiku plnění národních akreditačních standardů (ke stažení v rubrice materiály/akre­ditace) jako nástroj manažerské inventury vašeho zařízení – standardy pak lze rozdělit do tří skupin

1. standardy, které nemocnice zcela naplňuje,
2. standardy, které nemocnice částečně naplňuje,
3. standardy, které nemocnice nenaplňuje.

Ze skupin b a c pak doporučujeme vybrat k prioritnímu řešení ty standardy, které upravují činnosti potencionálně rizikové pro pacienta nebo personál (např. podávání léků, dokumentace perioperační péče, vedení zdravotnické dokumentace, práva pacientů apod.).

Jak dlouho platí udělení národní akreditace, je stanovena nějaká doba pro reakreditaci?
Národní akreditace je udělována na 3 roky. Zdravotnické zařízení, pokud si chce zachovat statut „akreditováno“, musí projít reakreditačním šetřením každé tři roky.

Jak status akreditovaného zařízení ovlivní případná změna jeho organizační struktury?
Je logické, že při zásadní změně spektra poskytovaných služeb, počtu lůžek nebo jiné změně (například sloučení akreditované a neakreditované nemocnice do jednoho zařízení) se SAK ČR nemůže dále zaručit za kvalitu a bezpečí zařízení jako celku. Proto SAK ČR požaduje po akreditovaných organizacích, aby tento typ změn hlásila sekretariátu SAK ČR, která rozhodne o dalším postupu. SAK ČR pak vydá jeden z následujících výroků:

1. Změna je nevýznamná, akreditace dále platí;
2. Změna je významná, SAK ČR provede akreditační šetření pouze v „nových“ provozech;
3. Změna je zásadní, je nutné opakovat akreditační šetření v celém zařízení;
4. Jiný výrok v reakci na neobvyklé situace

Rozhodnutí SAK ČR v této věci též významně ovlivňuje doba, která zbývá dotyčnému zařízení do tříleté reakreditace. Pokud je zařízení například do půl roku od další reakreditace, je pravděpodobné, že k posouzení změn postačí plánované akreditační šetření a naopak. Povinnost hlášení změn se samozřejmě nevztahuje např. na personální změny.

Musí být pro každý akreditační standard vypracován samostatný vnitřní předpis, nebo je možné podobnou nebo související problematiku několika akreditačních standardů shrnout v jednom vnitřním předpisu?
Akreditační standardy formulují obsahové, nikoli formální požadavky. Způsob jejich překladu do vnitřních předpisů konkrétního zařízení záleží zcela na uvážení jeho managementu. Může však být výhodnější spíše než aplikovat standardy do praxe postupně, zaměřit se na jejich zavádění po tematických skupinách. Příkladem mohou být standardy, které kladou určité nároky na vedení zdravotnické dokumentace. Vnitřním předpisem o zdravotnické dokumentaci lze naplnit dílčí požadavky několika akreditačních standardů najednou. Akreditační auditoři však nebudou při samotném šetření zkoumat formální stránku vnitřních norem daného zařízení, nýbrž sledovat, do jaké míry jsou tyto v souladu s požadavky standardů a především jak jsou naplňovány v praxi.

Můžeme si při přípravě na akreditaci sami zvolit konzultanty SAK ČR nebo auditory, kteří povedou závěrečné akreditační šetření?
Existuje seznam pracovníků/spo­lupracovníků SAK ČR? Pokud máte zájem o konzultaci ze strany SAK ČR a máte představu i konkrétních osobách, které by měly konzultaci u vás provést, lze o tyto osoby požádat při objednávání konzultace. Sekretariát SAK ČR vám vyhoví s výjimkou případů, kdy by tím došlo k porušení vnitřních pravidel SAK ČR (např. tím docházelo ke konfliktu zájmů apod.) Seznam spolupracovníků SAK ČR naleznete na těchto internetových stránkách v rubrice „O nás/naši lidé“. V případě auditorů je situace rozdílná. Zařízení si nemůže vybírat konkrétní osoby do pozice auditorů, ale může konkrétní osobu bez udání důvodů odmítnout. I zde platí pravidlo o konfliktu zájmů.

SAK ČR se nedávno transformovala na obecně prospěšnou společnost. Ovlivní to nějak platnost akreditačních certifikátů u zařízení akreditovaných původní SAK ČR?
Nikoliv, všechny akreditace jsou dále platné. SAK ČR, o.p.s. má mimo jiné v zakladatelské smlouvě podmínku kontinuity všech vydaných certifikátů a dalších závazků směrem ke zdravotnickým zařízením.

Je pravda, že akreditace zakazuje sestrám samostatně pracovat? Vždyť proč by nemohly samy podávat léky, jejichž účinky znají (např. Paralen)?
Akreditace nepřikazuje ani nezakazuje procesy, které jinak upravuje národní legislativa. Nelékařský personál v ČR není oprávněn léčiva ordinovat (tedy rozhodovat o jejich předepsání), ale jen podávat. Sestra tedy nemůže bez ordinace lékaře podat žádný lék. Akreditační standardy naopak vedou umožňují upravit si postup při ordinaci léčiv „dle potřeby“, kdy pak na základě lékařem stanovených okolností, za kterých je na místě konkrétní léčivo (v konkrétní dávce a frekvenci) podat – nevzniká tak situace riziková pro pacienta i pro sestru, kdy se léčivo podává bez písemné ordinace. Podobně akreditační standardy vyžadují přísnou úpravu výimečné situace, kdy se léčivo podává na základě telefonické ordinace –to je postup rizikový z heldiska možné záměny léčiva i dávky, je tutíž nutno jej použít jen v rámci stanoveného protokolu, kdy se informace opakují.

Je nutné, aby veškeré došlé laboratorní a podobné výsledky parafoval lékař?
Standardy SAK takovou povinnost jednoznačně nestanoví. V rámci akreditačního šetření je nutné prokázat, že lékař se s výsledky hospitalizovaných pacientů (ve standardním či statimovém režimu) seznámil a postupoval odpovídajícím způsobem – hodnotí se tedy např. změna plánu péče – medikace, vyšetření apod. či komentář výsledků v dekursu. Některé laboratorní informační systémy samy zaznamenávají fakt, že se lékař s výsledky seznámil. Rizikovější je situace v ambulantním provozu – zde doporučujeme, aby organizace určila, které ambulantně došlé výsledky je vzhledem k míře rizika nutno označit informací, že se s nimi lékař seznámil – např. výsledky histologických či endokrinologických a metabolických vyšetření.

Za jakých okolností může sestra provést generickou záměnu léčiv?
Toto sestra provést nemůže nikdy – v dokumentaci pacienta musí být lékařem předepsáno léčivo, které pacient dostává. Nelze akceptovat nejrůznější převodní tabulky či popisování balení léčiv jinými názvy. Jedná se o velmi rizikovou činnost, kdy pak nelze zpětně určit, jaké léčivo pacient opravdu obdržel.

Má SAK nějaké požadavky na vybavení pro kardiopulmonální resuscitaci?
Rozsah tohoto vybavení si stanoví každá nemocnice – je nutné, aby se jednalo o standardní vybavení ideálně stanovené např. primářem ARO. Je možné tolerovat vybavení a léčiva nad rámec celonemocničního standardu, vždy ale uvedená v inventáři příslušného vozíku. Pokud například dvě stanice vybavení sdílejí, není to v rozporu s požadavky SAK, všichni pracovníci ale musí mít k vybavení nepřetržitý přístup a umět s ním zacházet – toto se prověřuje během šetření v praxi

Musí se hodnotit bolest u všech pacientů ? jaké nástroje máme používat tam, kde pacient nekomunikuje (děti, senioři apod.)?
Standardy SAK vyžadují hodnocení bolesti u všech pacientů – pro pacienty, kteří nekomunikují (např. děti, senioři) zařízení aplikuje některou z existujících škál (nap.ř FLACC). Při šetření se pak vyžaduje užití těchto škál a od personálu na odděleních, kde mohou nekomunikující pacienti být hospitalizováni, znalost jejich užití.

V naší nemocnici působí i soukromé zařízení (dialýza), které poskytuje péči i našim hospitalizovaným pacientům. Mají pracovníci tohoto zařízení oprávnění psát přímo do našich chorobopisů, nebo mají vypracovávat ze svých výkonů zprávu?
Obecně by do zdravotnické dokumentace daného zařízení měly zapisovat jen ty osoby, které jsou k němu v pracovněprávním či obdobném vztahu – pro popsaný příklad je tedy vhodné spíš, aby dané zařízení vždy vypracovalo zprávu o dialýze a dodalo ji Vaší nemocnici. Variantou je pak úprava spolupráce písemnou dohodou – včetně rozsahu nahlížení do dokumentace, rozsahu záznamů, garance ochrany dat apod.

Musíme u všech pacientů při příjmu psát preventivní onkologickou prohlídku?
Pokud si tuto povinnost stanovíte vnitřním předpisem, pak ano – doporučujeme pak jasně popsat jak obsah vyšetření, tak jeho rozsah a případně limitace věkem či pohlavím. V praxi se často stává, že si nemocnice tuto povinnost stanoví, ale naplněna je jen formálně. Obecná povinnost tuto prohlídku provádět není, spíše doporučujeme přiměřeně stanovit minimální rozsah vyšetření v příslušném vnitřním předpisu.

Proč standardy SAK nestanoví minimální počet pracovníků – lékařů a sester?
Základním principem akreditace SAK je zhodnotit, zda dané zařízení naplňuje potřeby svých pacientů/klientů. Standardy nejsou formulovány preskriptivně právě proto, že spektrum potřeb pacientů se liší a nelze striktně určit jaké množství jak kompetentních pracovníků je nutné pro průměrné interní oddělení, protože žádné takové není. Toto však neznamená, že by SAK při konzultacích resp. auditech rezignoval na posouzení přiměřenosti personálního zajištění činností. Pokud totiž není personálu dostatek, nelze standardy SAK správně naplnit – často již při přípravných konzultacích dojdou naši konzultanti k doporučení, že je nutno zajistit věší počet pracovníků, resp. že pracovník dané odbornosti (např. nutriční terapeut) v zařízení chybí.

Musíme mít zpracovány detailní formuláře informovaného souhlasu ke všem výkonům?
To jistě nikoli – obecně je možno provádět jakýkoli výkon jen se souhlasem daného pacienta (s některými výjimkami). Souhlas může mít formu písemnou, ústní, může vyplývat z gesta pacienta apod. Pro zajištění vyšší míry bezpečí pacientů i zdravotnických zařízení požadují standardy SAK vypracovat seznam výkonů, u nichž je nutný souhlas v písemné podobě. To však neznamená, že ke každému z nich se vypracovává speciální materiál – lze využívat i vyplňovací formuláře. Obvykle nemocnice mají zpracované speciální informované souhlasy pro výkony prováděné častěji (včetně např. celkové anestézie) a ostatní výkony se dopisují do jednotného formuláře.