Nutriční péče bez nutričních terapeutů? Těžko

19.07.2011

Kvalitní péče o pacienta, kterému hrozí podvýživa, se bez nutričního terapeuta neobejde. Realita v českých nemocnicích ale nutí ke kompromisům. Při nedostatku nutričních terapeutů pomohou šablony pro řešení nejčastějších typů případů.

Každý nemocniční pacient s rizikem podvýživy by měl mít zpracovaný plán nutriční péče, ale ne vždy se tak děje. Proč?

Ze všeho nejdřív je potřeba problém identifikovat, tedy zjistit který z přijatých, případně již hospitalizovaných pacientů má výživový problém, je v riziku vzniku podvýživy nebo již v podvýživě. K tomu slouží validizované screeningové dotazníky. Bezpečná identifikace se provádí u všech pacientů do 24 hodin od přijetí, případně nejpozději každé další dva týdny (připravovaný standard odborné společnosti počítá s intervalem 7 dnů).

Pak přichází role nutričních terapeutů?
Ekonomicky nejvýhodnější je u vytipovaných rizikových pacientů zpracovat podrobnější nutriční a „stravovací“ anamnézu, to může vzhledem ke své kvalifikaci udělat pouze nutriční terapeut.
Následně pak zpracuje nutriční plán se zohledněním nutriční potřeby pacienta. To už vyžaduje absolvování certifikovaného kurzu či specializaci. Hodnocení a další případné úpravy nutričních plánů provádí v souladu s vývojem stavu pacienta a samozřejmě v rámci multidisciplinární spolupráce.
 

Vyplatí se nemocnici zlepšit nutriční péči?

Včasným řešením rizika nedostatečné výživy lze předejít dražší léčbě (například předejít vznik dekubitu, snížit riziko rozpadu operačních ran, snížit počet časných rehospitalizací, ale i snížit náklady vynaložené na spotřebu parenterální výživy a mnohé další náklady). Ekonomická data o efektu vhodné nutriční péče a o efektivitě činnosti nutričních terapeutů jsou dostupná v zahraničních zdrojích, v České republice vyšla zatím jedna práce.

Takže o nutnosti soustředit se na výživu pacientů není pochyb...
Přesto není ve zdravotnických zařízeních, ani v zařízeních následné péče dostatek nutričních terapeutů k této činnosti. Dokonce jsou profesí stále ohrožovanou redukcí počtů. Je to zcela odlišné od běžné praxe v ostatních zemích EU.

Co se dá pro zlepšení péče dělat, když nutričních terapeutů není dost?

Na opakované dotazy jak řešit situaci při nedostatku nutričních terapeutů lze odpovědět, že je třeba stanovit jasná pravidla, jak postupovat u rizikových pacientů (šablonu postupu). Tato pravidla si zařízení stanoví ve spolupráci s nutričním terapeutem se specializací. Současně ale je třeba si uvědomit, že takový šablonovitý postup lze využít jen u některých rizikových pacientů a jen v některých jasně stanovených situacích. Nemohou nahradit nutriční plán. SAK připravuje rámcový postup jak takovou situaci řešit.

Co chtějí v oblasti výživy po nemocnicích standardy SAK?

SAK ve svých standardech řeší bezpečné poskytování adekvátní výživy a nutriční péče. To znamená, že hodnotí jaký je v zařízení nastaven systém této péče.
Jde v zásadě o dvě oblasti. Dodržení hygienických a výrobních podmínek pro stravování nemocných – s tím je spojena i odborná garance naplnění nutričních a kulinárních pravidel odpovídajících požadavkům dietního stravování (a to jak ve vlastním tak dodavatelském systému), kdy je odpovídající odbornou profesí opět nutriční terapeut.
Druhou oblastí pak je přímá nutriční péče o pacienta a to jak ve smyslu výše popsaném, tak ve smyslu edukace a záznamů v dokumentaci pacienta.