Nežádoucí účinky léků zůstávají často nenahlášené

Polovina lékařů a dvě třetiny lékárníků nepředávají dál informace o podezření na výskyt nežádoucího účinku léku. Když se s ním setkají, řeší ho jen s pacientem. Vyplývá to z pravidelného průzkumu Státního ústavu pro kontrolu léčiv a agentury ppm factum.

Většina lékařů (73 procent) se podle průzkumu někdy ve své praxi setkala s podezřením na nežádoucí účinek léku. Z nich ale přibližně polovina (53 %) tuto informaci dále nepředává, vše řeší jen s pacientem. Pokud nežádoucí účinek léku hlásí, tak buď na SÚKL (29 %), nebo firmě, která je u daného přípravku držitelem registrace (18 %).

Lékárníci se s podezřením na nežádoucí účinek léku setkávají méně než lékaři, přesto většina z nich (57 procent) tuto zkušenost má. Téměř dvě třetiny z nich (65 %) informaci o možném nežádoucím účinku nikam nepředaly a vše řešily jen s pacientem. Necelá čtvrtina lékárníků (23 %), kteří se setkali s podezřením na nežádoucí účinek léku, zaslala hlášení SÚKL, 12 % předalo tuto informaci držiteli registrace.

Vyšší podíl lékárníků, kteří nahlásili podezření na nežádoucí účinek SÚKL, je přitom mezi lékárníky z nemocničních lékáren a lékárníky s dlouhou praxí.

Na SÚKL mají zdravotničtí pracovníci hlásit jakékoli podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek léčivého přípravku, ale i nesprávné použití, předávkování nebo třeba podezření na lékovou interakci. Všechna hlášení nežádoucích účinků jsou předávána do databází Evropské unie a Světové zdravotnické organizace. K nahlášení stačí podezření, zdravotník nemusí být nijak přesvědčen o tom, že se opravdu jedná o působení léku.

„Rozhodnout, zda existuje kauzální vztah mezi nežádoucím účinkem a podáním léčivého přípravku, je v mnoha případech velmi obtížné. Je možné, že se se stejnou reakcí setkali i jiní zdravotničtí pracovníci a poslali hlášení, a právě kumulace počátečních ,podezření‘ dává v čase vzniknout farmakovigilančnímu signálu. Pokud se ukáže, že byl objeven možný nový nežádoucí účinek léčivého přípravku nebo že známý nežádoucí účinek je závažnější či častější, než bylo dosud známo, jsou aktualizovány texty doprovázející přípravek (SPC a příbalová informace),“ vysvětluje SÚKL.

Celý průzkum SÚKL se zaměřil na zdroje a využití informací v oblasti léčiv. Přinesl i další zajímavé výsledky. Naprostá většina lékařů (95 %) zvažuje předtím, než předepíše pacientovi léky, případné interakce s jinými přípravky. Na další léky, které užívá, se pacienta doptává 86 procent lékařů pokaždé, devět procent občas.

Podrobnosti na stránkách Státního ústavu pro kontrolu léčiv.