Organizační dotazy

Zde naleznete odpovědi na často kladené dotazy týkající se Spojené akreditační komise a akreditace obecně.

Jaký je přínos akreditace pro akreditované zařízení?

Toto je nejčastější otázka pokládaná především zdravotníky. Obecně platí, že jakýkoli systém řízení kvality zavedený ve zdravotnické organizaci zvyšuje míru bezpečí poskytované péče a její kvality. Tím, že dojde ke standardizaci – tedy k přesnému popisu vybraných (obvykle rizikových) procesů – například podávání léků, předanestetické vyšetření apod. – zvýší se pravděpodobnost, že pracovníci budou tyto procesy provádět stejným způsobem – minimalizuje se nežádoucí variabilita.

Pravdou je, že při zahájení přípravy k akreditaci zjišťuje řada zařízení, že se v nich nedodržuje národní legislativa – ať se to týká vedení dokumentace, ordinace léčiv, jejich skladování, hygienických požadavků, personalistiky, požadavků na bezpečnost přístrojové techniky a další. Akreditační standardy nastavují v tomto případě jakési „inventurizační zrcadlo“ , pomocí kterého lze velmi přesně mapovat rezervy v daném zařízení a napravit je v závislosti na tom, jak je riziková příslušná paralegální činnost.

Z popsaného hlediska se v akreditovaných zařízeních zvýší transparentnost zejména v oblasti klinických procesů – jasně se stanoví představy o indikacích k přijetí, propuštění či překladu, stanoví se minimální rozsah dokumentace poskytnuté péče, popíše se spektrum a časová dostupnost konsiliárních vyšetření, laboratorních a zobrazovacích vyšetření atd.

V ČR není t.č. mechanismus, který by zajistil vyšší úhradu ze zdrojů zdravotního pojištění akreditovaným či certifikovaným zařízením. Je pravdou, že zdravotní pojišťovny takový přístup již oznamují, i to, že v zahraničí je celkem rozšířen, zatím však přímý ekonomický přínos akreditace nelze mezi jejími výhodami uvést.

Úspěch v akreditačním procesu slouží řadě zařízení jako silný nástroj pro vyjednávání se zřizovateli (v řadě případů zřizovatelé akreditační proces sami hradili) i dalšími subjekty např. při rozhodování o investicích.

Je třeba podávat přihlášku k akreditaci na začátku přípravy?

Nikoliv. Pokud se rozhodnete začít s přípravou k akreditaci, nemusíte o tom nijak informovat SAK. Pokud máte zájem o pomoc a chtěli byste využít našich konzultačních služeb, pak postačí objednávka před aktuální konzultační návštěvou. Přihlášku k akreditaci zašlete až ve chvíli, kdy se cítíte připraveni k akreditačnímu šetření a máte představu o jeho termínu, a to alespoň 2 měsíce před tímto termínem.

Lze si od SAK, o.p.s., objednat akreditaci na klíč?

Je žádoucí, aby se každé zařízení připravovalo co nejvíce samostatně. Na procesu řízení kvality péče a bezpečí pacientů se podílí všichni zaměstnanci a je tedy správné, aby se také zapojili do přípravy k akreditaci. Národní akreditační standardy a jejich nově vypracovaná metodika naplnění jsou formulovány dostatečně srozumitelně pro personál zdravotnických zařízení, takže přípravu k akreditaci lze zvládnout pouze s minimální pomocí zvenčí. SAK, O.P.S, nabízí konzultační služby a vzdělávací semináře (více v rubrikách „dokumenty/konzultace“ a „ceník služeb/konzultace“). Akreditaci na klíč jako formu přípravy ale SAK, O.P.S, zásadně odmítá.

Jak dlouho se bude naše zařízení k akreditaci připravovat?

Velmi záleží na velikosti zařízení, na stupni připravenosti v daném okamžiku, na organizaci přípravy a mnoha dalších faktorech. Dle našich zkušeností se lze připravit k akreditaci v období od osmi měsíců do dvou let.

Jak se národní akreditační standardy staví k plnění národní legislativy?

Akreditační standardy jasně hovoří o tom, že respektování obecně platných zákonů a norem je podmínkou splnění akreditačních požadavků, že dané zařízení musí mít fungující proces sledování změn v legislativě a jejich zapracování do svých vnitřních předpisů. U některých standardů je platná legislativa jejich integrální součástí, jiné legislativa nijak neupravuje.

Jaký je rozdíl mezi akreditací národní a mezinárodní?

Jedná se o dva rozdílné produkty poskytované různými organizacemi, které kromě stejného základního principu (akreditační standardy) nemají nic společného.

Kolik stojí samotné akreditační šetření? Lze alespoň přibližně vyčíslit náklady spojené s přípravou na akreditaci?

Na těchto internetových stránkách (ceník služeb/akreditace) je jednoduchá tabulka, kterou když vyplníte, ihned se můžete podívat, kolik by vaše zdravotnické zařízení případné akreditační šetření stálo.

Nutnost naplnění akreditačních standardů a především národní legislativy však může indukovat některé další náklady, a to především v oblasti zajištění bezpečného prostřední pro pacienty a personál.

Management nemocnice uvažuje o získání národní akreditace. Čím bychom měli začít?

Doporučujeme začít organizačními opatřeními, tedy výběrem osoby, která bude celý proces přípravy koordinovat a následným jmenováním týmu, který si již rozdělí dílčí úkoly.

Při zahájení přípravy na akreditaci lze použít Metodiku plnění národních akreditačních standardů (ke stažení v rubrice materiály/akreditace) jako nástroj manažerské inventury vašeho zařízení – standardy pak lze rozdělit do tří skupin :

• a) standardy, které nemocnice zcela naplňuje,
• b) standardy, které nemocnice částečně naplňuje,
• c) standardy, které nemocnice nenaplňuje.

Ze skupin b) a c) pak doporučujeme vybrat k prioritnímu řešení ty standardy, které upravují činnosti potencionálně rizikové pro pacienta nebo personál (např. podávání léků, dokumentace perioperační péče, vedení zdravotnické dokumentace, práva pacientů apod.).

Jak dlouho platí udělení národní akreditace, je stanovena nějaká doba pro reakreditaci?

Národní akreditace je udělována na 3 roky. Zdravotnické zařízení, pokud si chce zachovat statut „akreditováno“, musí projít reakreditačním šetřením každé tři roky.

Jak status akreditovaného zařízení ovlivní případná změna jeho organizační struktury?

Je logické, že při zásadní změně spektra poskytovaných služeb, počtu lůžek nebo jiné změně (například sloučení akreditované a neakreditované nemocnice do jednoho zařízení) se SAK, o.p.s., nemůže dále zaručit za kvalitu a bezpečí zařízení jako celku. Proto SAK požaduje po akreditovaných organizacích, aby tento typ změn hlásila sekretariátu SAK, která rozhodne o dalším postupu. SAK pak vydá jeden z následujících výroků:

• a) Změna je nevýznamná, akreditace dále platí;
• b) Změna je významná, SAK provede akreditační šetření pouze v „nových“ provozech;
• c) Změna je zásadní, je nutné opakovat akreditační šetření v celém zařízení;
• d) Jiný výrok v reakci na neobvyklé situace

Rozhodnutí SAK v této věci též významně ovlivňuje doba, která zbývá dotyčnému zařízení do tříleté reakreditace. Pokud je zařízení například do půl roku od další reakreditace, je pravděpodobné, že k posouzení změn postačí plánované akreditační šetření a naopak.
Povinnost hlášení změn se samozřejmě nevztahuje např. na personální změny.

SAK se nedávno transformovala na obecně prospěšnou společnost. Ovlivní to nějak platnost akreditačních certifikátů u zařízení akreditovaných původní SAK?

Nikoliv, všechny akreditace jsou dále platné. SAK, o.p.s. má mimo jiné v zakladatelské smlouvě podmínku kontinuity všech vydaných certifikátů a dalších závazků směrem ke zdravotnickým zařízením.