První respirační terapeuté míří na Homolku
20.12.2010
Šéf třicetičleného oddělení biomedicíny v Nemocnici Na Homolce Martin Mayer, jinak také spolupracovník SAK, o.p.s., patří mezi těch několik málo lidí u nás, kteří se snaží propagovat důležitost klinického inženýrství v nemocnicích.
* Ing. Martin Mayer vysvětluje, proč je respirační terapeut pro nemocnici tak důležitý:
"Ventilátorů je hodně druhů a každý se nastavuje jinak. Pro lékaře je obtížné si to pamatovat. Záleží na tom, jak je pacient velký, jaké má krevní plyny, v jakém je stavu po operaci... Možností, jak nastavit ten přístroj je strašně moc. Není divu, že v Americe, odkud jsem tento model převzal, pracuje 118 tisíc respiračních terapeutů na 560 tisíc lékařů, což je poměr jedna ku pěti. Jsem rád, že mám tak osvícené nadřízené, kteří také pracovali v zahraničí, znají důležitost respiračních terapeutů a uvědomují si, že dobře odoperovat pacienta je jen jedna část práce nemocnice. Ta druhá, stejně důležitá je, pooperační péče, aby se pacient dobře a rychle hojil."
* "Těchto prvních sedm lidí právě prochází kursem Ministerstva zdravotnictví, který se nám tady podařilo prosadit a akreditovat přesně podle metodiky kursů v USA. Bohužel, výuka respiračních terapeutů je drahá, takže se obávám, že se toho, co jsem zažil v zahraničí, kde moje nemocnice měla na 600 lůžek 30 respiračních terapeutů, v Česku jen tak nedočkáme. Těchto prvních sedm lidí totiž pokryje jen potřeby naší nemocnice s 360 lůžky.
* O tom, proč v českých nemocnicích chybí biomedicínští inženýři:
"Máme dvacet let skluz za vývojem na Západě. Naše zákony pojem bioinženýr ani neznají. Jenomže ono dnes není možné mít v nemocnici elektrikáře s pájkou, který přiběhne na operační sál ve chvíli, kdy přístroj zkolabuje a vymění tomu pojistky, protože na víc u tak specializované technologie nemá. Dnešní technika je tak sofistikovaná, že potřebuje speciální odborníky. A to nemohou být jen technicky vzdělaní lidé, ale i medicínsky vzdělaní, musí být pro lékaře partnerem v komunikaci. My se o to na Homolce snažíme a vyplácí se nám to. Příklad? Učíme naše lidi, co se v těle děje, když lékař přístroje používá. Takže se stane, že nás zavolají na sál, s tím, že mají kontrapulsaci. A my jsme schopni říct: pane doktore, možná nemáte ten balonek v aortě správně zastrčený, zkuste s tím trošku pohnout a ono se to upraví..."
* "Pozitivní je, že o biomedicínu začíná být čím dál větší zájem ze strany vedení nemocnic, teď se například ozvala Fakultní nemocnice Olomouc. My jsme spolu s IKEM výukovým pracovištěm a jen naše malá nemocnice stihne ročně vzdělat nanejvýš 25 lidí, aby zapomněli na tu pájku a šroubovák, ale znali i medicínské souvislosti. Takže situace není růžová, odborníků přibývá pomalu."
