Elektronický systém zlepšuje práci klinických farmaceutů
06.03.2013
Oddělení klinické farmacie funguje v Nemocnici Na Homolce od roku 2010. Letošní úspěch v soutěži Bezpečná nemocnice přinesl způsob, jakým tu kliničtí farmaceuti pracují s elektronickou evidencí a dokumentací.
Každý z týmu klinických farmaceutů má na starosti určité oddělení nemocnice, jehož pacienty sleduje. Dokumentaci pacientů prochází každý den, a když zjistí nesrovnalost, ihned do spisu poznamená své doporučení ohledně medikace.
„Tento systém umožňuje zejména získání dat týkajících se problematiky farmakoterapie v nemocnici, dále zajišťuje kontinuitu informací při překladech pacienta z oddělení na oddělení, zaručuje rychlou dostupnost sdělení v době, kdy klinický farmaceut není fyzicky přítomen, a umožňuje návaznost informací při opakovaných hospitalizacích nemocného,“ popisuje výhody elektronického systému vedoucí Oddělení klinické farmacie v NNH PharmDr. Milada Halačová, Ph.D.
Závažné nežádoucí účinky po podání léků se podle statistik celosvětově objevují u pěti až sedmi procent hospitalizovaných pacientů. „Práce posledních let dokazují, že až polovině z nich se dá předcházet. A proto činnost klinického farmaceuta v oblasti prevence a evidence jeho doporučení s konkrétními výstupy mohou podstatným způsobem zvýšit jak bezpečnost farmakoterapie, tak snížit náklady s ní spojené,“ říká Halačová.
Odměnu za vítězství v soutěži Bezpečná nemocnice v hodnotě 100 tisíc korun věnuje nemocnice na další rozvoj oddělení klinické farmacie.
Příklad práce klinického farmaceuta v Nemocnici na Homolce: délka infúze antibiotik
Pacient se mimo jiného léčil antibiotikem (vankomycinem), který mu byl podáván nitrožilní infúzí. Během první aplikované dávky, která kapala zhruba 15 min, se projevila reakce spojená se zarudnutím obličeje, šíje a hrudníku, svěděním a pocením. Infúze byla okamžitě ukončena, pacient dostal léky tlumící alergickou reakci. Do dokumentace byl proveden zápis o alergii na vankomycin.
Kliničtí farmaceuti však vědí, že u tohoto léčiva se nemusí vždy jednat o pravou alergickou reakci, která by měla znamenat úplné vysazení léku, ale o takzvanou pseudoalergickou reakci vyvolanou podáním vysoké dávky antibiotika v krátkém čase. V tomto konkrétním případě byla na doporučení klinického farmaceuta aplikována další dávka vankomycinu velmi pomalou nitrožilní infúzí trvající přibližně dvě hodiny. Pacienta při tom sledoval imunolog i ošetřující lékař. Alergická reakce se již nezopakovala. Úspěšný terapeutický test tedy umožnil pokračování v léčbě vankomycinem, který byl v danou chvíli z hlediska prognózy pacienty životně důležitý.
Zdroj: Nemocnice Na Homolce
www.homolka.cz